adminml

TEORIE VŠEHO jako filosofie mrtvá už při narození

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: TEORIE VŠEHO jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

K tomu, aby nějaká teorie mohla být teorií všeho, musí popisovat opravdu a absolutně vše. Že je termín teorie všeho jemně řečeno přehnaný, zjistíme už velmi prostou úvahou. Jde o fyzikální teorii. Může tato teorie popisovat třeba společnost nebo biologickou evoluci? Samozřejmě, že nemůže. Někteří fyzikové spoléhají na princip tzv. redukcionismu, tedy názor, že fyzika v principu může popsat celou chemii a tím třeba i tak složitou molekulu DNA a tedy i buňky a tedy nakonec i člověka a celou společnost, atd.

Redukcionismus zřejmě v zásadě platí, ale pokud dnes neumí kvantová mechanika spočítat ani složitější atom, nedejbože molekulu nebo živý organismus, prakticky je redukcionismus ze hry. To je očividné z toho, že fyzika neumí říci dokonce vůbec nic o společnosti. Je to ale daleko horší. Fyzika nestačí ani na mnoho fyzikálních problémů, jako třeba předpověď počasí a už by se chtěla kasat třeba na evoluci. Protože je fyzika věda exaktní a empirická, nebere žádné tvrzení vážně, dokud si ho v praxi neověří, nejlépe na vlastní oči.

Na takovéto ověření je nutné si „trochu“ počkat. Konkrétně, fyzika si musí trpělivě počkat až zaniknou všechny vědy kromě fyziky, a celý svět, celá Země a celý vesmír bude dokonale popisovat a modelovat nějaký superpočítač a bude mu k tomu stačit, názorně řečeno, kvantová mechanika a teorie relativity. Pomiňme už tu „drobnost“, že je to ve vesmíru zcela nemožné, protože takový počítač by musel současně počítat pohyby všech elementárních částic, k čemuž by je všechny musel modelovat pomocí „několika“ elementárních částic lokálně, na jednom místě, jedním počítačem. Přitom k dokonalé simulaci vesmíru by byl nutný počítač větší než vesmír, protože by ten počítač vlastně v limitě ten vesmír musel obsahovat. Model je vždy zjednodušení a minimální, to jest nulové zjednodušení je, když jeden atom simuluje jeden atom. Ale zatím na model jednoho atomu potřebujeme jeden počítač a ne jen jeden atom, takže onen počítač by musel obsahovat daleko více elementárních částic než vesmír.

Zdánlivě dobrá námitka je, že není nutné fyzikálně do mrtě simulovat celý vesmír, každou jeho částici, ale že stačí věci znát principiálně. Mít jednu rovnici, která v zásadě popíše vše. On se ďábel ale skrývá v detailech. 🙂 Vždyť fyzika neumí vyřešit tak ani prostý a malý problém jako je problém 3 gravitujících těles, a to těles zcela idealizovaných. Když si představíme 3 absolutně pevná tělesa v prostoru, která mají své hmotnosti, je výpočet jejich dráhy ovlivňované vzájemným gravitačním působením pro fyziku neřešitelný, i když kvůli jejich absolutní pevnosti můžeme zanedbat slapové síly. Musí na to jít numericky, to jest vše se počítá krok za krokem, postupuje se jako slepec, pokusem omylem. Po kouscích, postupně krok za krokem se „ohmatává“ budoucí dráhu, nicméně zásadně chybí celková představa, která by uměla „skočit na konec výpočtu“ a říci výslednou polohu v nějakém čase „okamžitě“. Evidentně tedy fyzika neví vše ani u tak prosté siruace. Podobně neurčeně se chovají všechny tzv. chaotické systémy. Jsou například tak citlivé, že i sebenepatrnější okolní vliv jejich chování výrazně změní a leccos může dopadnout výrazně odlišně.

 

To známe v podobě tzv. motýlího efektu neboli efektu motýlích křídel, který výstižně popisuje třeba film Lovci dinosaurů, založený na povídce Raye Bradburyho. V něm se šlápnutím na motýla v minulosti výrazně změní budoucnost celé Země. Bradburymu moc nevěřte, jeden zabitý motýl by nijak budoucnost nezměnil, protože většina reálným systémů je stabilní a odolná proti mnohem silnějšímu působení, zvláště když jsou velké jako Země. V principu ale takové „přecitlivělé“ fyzikální systémy existují. Fyzika nemá šanci takové systémy v úplnosti popsat, protože do hry může vždy vstoupit nepopsaná náhoda. která není obsažena v přesné rovnici deterministického chaosu. Už proto fyzika není schopna popsat vše. Nutná existence náhody v každém systému vylučuje možnost existence teorie všeho, protože vždy zbude něco, co neznáme.

Dobře to dokládá příklad kvantové mechaniky, která to silně zdůrazňuje. Tam je podle převládajícího názoru, tzv. Kodaňské interpretace, náhoda zcela neproniknutelná a neodstranitelná. Je to přímo srdce kvantové mechaniky. To pochopitelně vylučuje jakoukoliv teorii všeho, neboť hodně toho zde není určeno a nelze to popsat. Náhoda je totiž vždy hlubší zákonitost. Teorie všeho by byla možná jen tehdy, kdyby byla kvantová náhoda absolutní a pro vždy neproniknutelná. Za milióny let lidé viděli miliardy náhod a žádná z nich nebyla nic jiného, než nepoznaná zákonitost. Je tedy prakticky nulová šance, že kvantová náhoda bude jiná.

Uvědomme si, že Kodaňská „interpretace“ vlastně ani žádnou interpretací není, neboť je to suchý (pozitivistický) popis toho, jak se věcí jeví, bez snahy o pochopení její podstaty. Když vidíme 4 kola spojená podvozkem, na tom karosérii a že se to hýbe, budeme vědět, že je to auto a že to funguje proto, že je uvnitř motor fungující na benzín či naftu, zahýbá to, když se točí takovým tím kulatým apod. Kodaňská interpretace je asi takový popis auta, jaký by podal amazonský indián, který by viděl auto prvně a nikdy o něm zatím neslyšel. Vidí, že se to hýbe, ale neumí vysvětlit, jak je to možné a co je uvnitř.

Jen technicky poznamenejme, že kvantová náhoda bude, jako každá náhoda, později vysvětlena jako hlubší determinismus, pak bude ale nahrazena hlubší (a „jemnější“) náhodou, neboť žádná konkrétní náhoda není konec světa. A v následujícím videu můžete shlédnout názornou metaforu, která vysvětluje prakticky všechny kvantové podivnosti a přitom náhodu neobsahuje.

Snad posledním hřebíčkem do rakve teorie Všeho mohou být Gödelovy věty o neúplnosti. Ty sice Gödel dokázal pouze pro axiomatickou teorii, v níž by bylo možné interpretovat aritmetiku přirozených čísel, ale nabízí se jejich zobecnění, které bude tvrdit, že žádná formální teorie není současně úplná a bezesporná. Jestliže ale v nějaké „úplné“ teorii existují neřešitelné rozpory, prakticky to také znamená, že tato teorie není úplná, neboť některé vnitřní problémy neumí vyřešit. Bude-li teorie všeho formalizovaná a bez toho nemá smysl, bude obsahovat neřešitelné rozpory. Tím pádem teorie všeho nemůže být teorií všeho, protože bude neúplná. Hezky to ilustruje následující příklad z praxe.

Představa, že je fyzika schopna popsat vše, která je vlastně v ideji teorie všeho skryta, už tady byla v roce 1900, kdy byla fyzika vlastně úplně hotová a k jejímu zkompletování chyběly dvě malé drobnosti: najít rovnici pro výpočet záření absolutně černého tělesa a vysvětlil negativní výsledek Michelson-Morleyho pokusu. Obě tyto „drobnosti“ převrátily celou fyziku vzhůru nohama. Z první „drobnosti“ vznikla kvantová mechanika, z druhé teorie relativity. Ďábel se opravdu skrývá v detailech a právě tyto zcela zásadní detaily představa teorie všeho naivně opomíjí.

Teorie „všeho“ je filosofický koncept, který vzešel z myšlenky unitární teorie Alberta Einsteina. Je to myšlenka, že všechny částice a všechny síly jsou popsatelné jen „jednou rovnicí“, jedním zákonem. Taková unitární teorie ale nemůže popsat vše ani ve fyzice, jak jsme si ukázali. Někteří fyzikové ze skvělé Einsteinovy ideje unitární teorie vytvořili naivní pohádku teorie Všeho. Někteří vědomě jen používají povrchní marketingově zajímavý termín, přehánějí jak malí kluci. Mnozí si však doopravdy myslí, že taková teorie definitivně popíše celý svět a tím poznání lidstva úplně skončí. To už je pak už jen ničím nepodložená filosofická koncepce, kterou lze nazvat fyzikálním „náboženstvím“, neboť zde nadšení zvítězilo na rozumem a znalostmi.

Úplný popis našeho vesmíru, by stále pomíjel potenciálně nekonečně mnoho dalších vlastností, objektů a pohybů, které budeme postupně objevovat. Úplný popis všech nám známých částic, nebo třeba i super-strun by stále opomíjel jejich strukturu, neboť jak patrno, vše vzniká emergentně z hlubší struktury. Vesmír není do hloubky izolovaný a každá teorie, včetně teorie „všeho“, na určité strukturní hloubce končí. Vesmír není izolován ani extenzivně, tedy teorie celého vesmíru by zase zanedbávala okolí vesmíru, které může naznačovat temná hmota temná energie.

Hawkingova představa teorie všeho není než naivní nadšení plynoucí z povrchního chápání světa. Tato představa není nijak podložena fyzikálně, tedy je to pouze špatná filosofie. Otázka je, proč Hawking dělá filosofii, navíc špatnou amatérskou filosofii, když ve své již zmíněné knize prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie strádá nekvalitou, ale je to hodně i kvůli amatérským filosofům jako je Hawking nebo Heisenberg, kteří jsou špičkoví ve fyzice, z čehož naivně usuzují, že jsou špičkoví i ve filosofii. A špatnou filosofií blokují dokonce další pokrok fyziky, jak uvidíme v dalším blogu. České přísloví „Ševče, drž se svého kopyta.“ má i zde své opodstatnění. Hawking bohužel vytváří přesně to, co kritizuje. Vytváří filosofii mrtvou už při jejím narození.

 

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Ing. Jan Fikáček (* 21. dubna 19** v Ostravě) je český filosof a popularizátor vědy, zabývající se především obecnými otázkami fyziky a virtuální reality.

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs/fet/ie-jan05-sac-19.pdf

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Yetti, bigfoot

Pterosauři

Djatlov

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Kuriozity
Skryta 
Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Extra

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Islám

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové
Sex

Zahady.info
Zahady.info

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login