adminml

Propichuje nás, dnem i nocí, obří nosorožec?

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

Z čeho je tvořen náš svět? Vše kolem nás? Extravagantní snílci, ale i seriózní vědci, spřádají na toto téma přímo fantastické teorie. Podle nejnovějších poznatků astrofyziků je náš svět poskládán převážně z neviditelné Temné hmoty a Temné energie. Většinu všeho kolem nás tak nevnímáme! Celý život se bezstarostně pohybujeme v mlze a máme jen velmi mlhavou představu o svém blízkém i vzdáleném okolí.

Die_Säugthiere_in_Abbildungen_nach_der_Natur,_mit_Beschreibungen_(Suppl.,_Plate_CCCXVII.K)_(7257714250)

Vidíme a cítíme jen čtyři procenta všeho

„Z čeho je tvořeno vše kolem nás? Víceméně nevíme. Vše známé a viditelné kolem, všechna známá hmota: naše planeta, Měsíc, Slunce, hvězdy, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, totiž tvoří jen pouhá čtyři procenta hmotnosti Vesmíru!“ šokují astronomové a astrofyzici. „Zbývající dvacet tři procenta hmotnosti Vesmíru vyplňuje tajuplná Temná hmota a další sedmdesát tři procenta ještě tajuplnější Temná energie,“ doplňují vědci.

Učesal souhvězdí a objevil zákon

Takzvanou Temnou hmotu poprvé popsal, už v roce 1933, bulharsko-švýcarský astronom Fritz Zwicky (1898 – 1974). Křikloun, průšvihář, ale i horolezec a skokan na lyžích. Kolegové se mu nejprve smáli, pak ho ignorovali. „Temná hmota? Pche!“ Uznání získal až po desítkách let. Zwicky rád pozoroval oblíbené souhvězdí Vlasy Bereniky. Vypátral ale souvislosti, které platí i jinde ve Vesmíru. Všiml si, že některé hvězdy obíhají kolem středu galaxií mnohem rychleji, než by měly. Jako kdyby bylo součástí viditelných hvězdných soustav ještě něco, co hvězdy přitahuje. Něco hodně hmotného, ale neviditelného.

Propichuje nás dnem i nocí nosorožec?

Temnou hmotu si můžeme představit jako obrovského neviditelného slona nebo nosorožce, který prochází vším kolem nás jako duch. Například zdmi, aniž by je zbořil,“ vysvětluje fenomén současný český popularizátor vědy Pavel Brož. Zajímavé je, že je tohle obrovské hmotné zvíře součástí nejenom vzdálených galaxií, ale i té naší. Je, žije, existuje odnepaměti i v naší sluneční soustavě. „Ba, co víc, prolíná i námi samotnými! Kdesi uvnitř nás jsou hmotné světy, o kterých jsme doposud neměli ani tušení!“ překvapují další popularizátoři.

Síťka na motýly? Zapomeňte! Módní jsou bazény se zrcadly

Z čeho je neviditelný všímprocházející slon či nosorožec tvořen? Z masa a kostí? Těžko. Vědci předpokládají, že by mohl být poskládán z takzvaných WIMP neboli Weakly Interacting Massive Particles částic. Je to ale zatím jen spekulace. WIMP jsou totiž doposud takřka nezachytitelné. Lapit dokážeme jen jejich vzdálené bratrance a sestřenice: lehoučká neutrina a to obvykle jen několik málo těchto částic z kvadrilionu. Vědci je chytají do neobvyklých sítí: obřích, úmyslně tmavých hal pokrytých zrcadly a napuštěných extrémně čistou vodou. Všímprocházející částice se v těchto jeskyních občas zablýsknou a desetitisíce zrcadel a voda jejich třpyt nepatrně zesílí.

Japonský vodák způsobil katastrofu

Nejznámější pastí na neutrina je podzemní komplex Super-Kamiokande, zhasnutá hala s padesáti tisíci tunami vody, zasazená do skály více než kilometr a půl hluboko pod japonskou horou Ikena Jama. Vědci v ní úspěšně lapají a zkoumají neutrina už od roku 1996. Prožili tu i zajímavou profesní tragédii. Jeden z japonských techniků zde totiž, v roce 2001, při údržbě podzemního jezera, neopatrně narazil se člunem do zrcadla-fotonásobiče na jeho stěně a řetězovou reakcí pak popukalo sedm tisíc fotonásobičů ostatních. Vybuchly jeden po druhém jako kostky domina. Nešťastný vodák způsobil jediným ťuknutím pádla zdrcující havárii a detektor Super-Kamiokande musel být na několik let odstaven.

Roztočíme u Ženevy Černou díru?

Tajemství Temné hmoty se snaží experti, v současné době, rozluštit i s pomocí největšího urychlovače částic LHC u švýcarské Ženevy. V neobvyklém, rovněž podzemním, kruhovém tunelu o průměru dvacet sedm kilometrů proti sobě vysílají po supravodivých drahách, téměř světelnou rychlostí, svazky protonů, cíleně vyvolávají jejich čelní srážku a pak pozorně zkoumají, co po střetu symbolických vzteklých beranů vzniká. „Tyto experimenty nám pomáhají pochopit podstatu hmoty,“ zdůvodňují příznivci LHC potřebu výzkumu. „Pozor! My s tím ale nesouhlasíme! Je to především extrémně nebezpečné! Jako když si hrajeme se sirkami. LHC může v srdci Evropy otevřít všepolykající Černou díru!“ ale varují oponenti.

Největší záhada? Temná energie

Zkoumání takzvané Temné hmoty je tak či onak vzrušujícím vědeckým dobrodružstvím. Odkrýváním opony na hranicích vědění, letem do neznáma. Ještě dobrodružnější je ale odhalování takzvané Temné energie. Pnutí, nepokojnosti, skryté vůně vesmíru, ve které jsou zakuklena dokonce sedmdesát tři procenta hmotnosti všeho. „O Temné energii nevíme takřka vůbec nic,“ přiznávají astrofyzici. „Neskládá se z žádných částic, je jen zkrátka obsažena ve vakuu,“ rozkládají rukama. „Stojíme ale na hranici poznání s nadějí, že se nám i tento fenomén jednou podaří prozkoumat,“ usmívají se učení mužové a dámy v závěru populárních přednášek.

P. S. Beatník vykouzlil sladce lepivý svět z melounů

Americký beatník Richard Gary Brautigan (1935 – 1984), který s oblibou tiskl básně na krabičky se semínky a rozdával je v ulicích San Francisca okolojdoucím, popsal reálný svět vykrájený z melounového cukru.

melons-1322710

Česká revoluční animátorka Hermína Týrlová (1900 – 1993), ze zlínského filmového studia na Kudlově, rozhýbala podivuhodné světy ze skla, korálků i vlny.

Šikovní grafici společnosti Orion stvořili dokonalý svět z čokolády.

Maďarští tvůrci televizního seriálu Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka vyslali svého kosmonauta na planetu, do světa, který byl pouhým listem papíru.

A němečtí stvořitelé Nekonečného příběhu si společně s chlapcem Bastianem, Átrejem, Kamenožroutem, létajícím drakem Falkem a dalšími hrdiny dokonce pohrávali s myšlenkou: Je svět právě jen pouhá myšlenka?

Co se skrývá za oponou našeho světa

Martin Lavay

Reklama:

You must be logged in to post a comment Login