adminml

Libor Čermák: Podivné létající objekty i v české historii

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page
Ufo

FOTO: Ilustrační foto

Patříte k těm, co si ještě pořád myslí, že ani v nejstarší české historii se nevyskytují žádné podivné létající objekty? Tak vás přesvědčím o omylu.

Na svém blogu jsem se věnoval už Létajícím objektům ve východních mytologiích, Biblickým létajícím strojům, Tajuplným létajícím objektům u severoamerických indiánů, Létajícím objektům ve starověkém Římě, Létajícím objektů ve starověkém Řecku a Létající objektům ve starověkém Egyptě. Tak proč se podobným způsobem nepodívat i na naší českou historii? Ve svých badatelských i toulavých článcích na blogu jsem se jim už věnoval dost. Tak proč je teď nedát do jednoho pytle?

503342_article_photo_kUpXBWQ0_600x

FOTO: Tajuplná kresba v Býčí skále

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu dlouho ukrývala kromě mnoha dalších ještě jedno tajemství. Objeveno bylo v roce 1995, kdy v jedné z postraních jeskyň zvané „Jižní odbočka“ byla nalezena jeskynní kresba jelena a nedaleko ní další podivný obrazec, který nejvíce připomíná jakousi mřížku z „pivních čárek“. V roce 2006 se však veřejnost mohla seznámit s výzkumem vzorků z kreseb, která se prováděla za použití radiokarbonové metody C14. Bylo zjištěno, že kresba jelena je nanejvýš 700 let stará, zato kresba mřížky může pocházet až z let 3200 před naším letopočtem. Z toho by vyplývalo, že se jedná o nejstarší jeskynní kresbu na území ČR (http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=6). Zde jsou i fotografie oné kresby. Co však tato kresba představuje? Je to jen nějaký rituální obrazec? Dovolte, abych zde řekl svůj vlastní osobní názor na význam této kresby. Když jsem hledal materiál pro tento článek, tak jsem narazil na pořad České televize Toulavá kamera: z 20. 8. 2006. Tam jsem si všiml, že v okolí tohoto obrazce se nalézají ještě další obdobné „čmouhy“, které pokud bychom spojili dohromady, dostaneme obraz jakého si ptáka se zavřenýma očima. Vlevo nahoře jde jasně rozpoznat hlava se zobákem a pod ním kus křídla. Zbytek už dokreslí fantazie, pokud se podíváme na vystínování skály. V tom případě by ony „pivní čírky“ znázorňovaly peří. Proč ale že pravěký autor kladl větší důraz na ono peří? A co když to peří třeba vůbec není? Copak je peří na ptákovi výraznějším tvarem než jeho obrys? Vždyť jsou to takové cikcaky, které se i občas spojují i kříží. S podobnými věcmi se lze setkat dnes běžně – v elektronice (viz obr). Že by se pravěký autor setkal s nějakým ptákem elektronickým, dnes bychom řekli letadlem? Viz Jaká tajemství se ukrývají v Býčí skále?

 

503342_article_photo_lEfoDfQ0_900x

FOTO: Krajinné ley lines obrazce – Vltavský pták

 

Jak zkoumám nejrůznější geometrické souvislosti mezi místy v české krajině, tak jsem už narazil na několik obrazců, které vytvoří ptáka nebo jiný létající objekt.

Možná, že někteří z vás jezdí rádi tábořit k Orlické přehradě. Je to oblast plná kempů a rekreačních oblastí, kam lidé jezdí rádi odpočívat. Jenže v těchto místech se už zřejmě líbilo i lidem v dávných dobách. Jinak by se zde nenacházelo tolik pravěkých či raně středověkých hradišť. Asi nejvýznamnější bylo zřejmě keltské oppidum Nevězíce, které se nalézá zhruba 3 km jižně od dnešního zámku Orlík nad Vltavou. Důležité místo v této pradávné historii měl i ostroh, kde se dnes nalézá hrad Zvíkov. Pokud tyto dvě místa spojíme a pak linii prodloužíme, narazíme na další tři pravěká hradiště: Svatý Jan, Kořensko u Hostů při soutoku Vltavy a Lužnice a Litoradlice. Podél této osy jsou pak souměrné další dvě pravěké památky. Jednak hradiště „Hrad“ u Skočic a halštatské mohyly u Dražiček nedaleko Tábora. Vzniká nám tedy kříž, který je základ tohoto téměř sedmdesát kilometrů dlouhého ley lines obrazce, kterému říkám „Orlický pták“, a který navíc kopíruje tok řeky Vltavy. Tento pták má i hlavu se zobákem. Tu vytvoří další tři dávné památky, jež mají navíc tu vlastnost, že jejich vzdálenost je od sebe ve velice podobných relacích, a to cca 9 -10 km: Baba, Hradec (poblíž Hluboké nad Vltavou) a slovanské mohyly na vrcholu „Vávra“ v Mojském lese. Tento pták má i zadní ocas, který vytvoří pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník s obdobnými proporcemi, jako u „hlavy“. Vytvoří ho Hradeň u Vystrkova a Hrad u Čimelic. Celý obrazec je pak možné si prohlédnout na přiloženém obrázku a nebo na googlemapě. (viz Ptáci nebo letadla?)

 

503342_article_photo_woyptmx_900x

FOTO: Krajinné ley lines obrazce: Berounský drak

 

Přesuňme se však o něco severněji, a to k řece Berounce. Zde se nám totiž vytvoří další obdobný obrazec. Jeho základ tvoří čtverec o straně zhruba 30 km. V jeho vrcholech se pak nalézají pravěké hradiště Damil u Tetína a Hamouz, dále Jemníky (menhir – viz Jemníky na kpufo.cz) a pověstné Kounovské řady (Kde leží český Carnac?). Když si jejich okolí prohlédneme dále, zjistíme že další obdobně významná pradávná místa (Klobucký menhir a Žatec na severu a hradiště Otmíčská hora a Radná na jihu) opět vytvoří symetrii, která dodá čtverci dojmu křídel. Významné pravěké hradiště Vladař u Žlutic (viz Máme linii svatého Michaela také v Čechách?) na západní straně a keltské oppidum Závist společně s dolnochaberským menhirem, pak vytvoří obrazec jakéhosi obřího draka. Toho jsem podle řeky Berounky, která mu kopíruje část obou úhlopříček nazval „Berounský“. Opět viz obrázek a nebo podrobněji googlemapa ley lines obrazců . A i zde. Pokud změříme šířku drakových křídel, zjistíme, že měří opět cca 9 km. (viz Ptáci nebo letadla? Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?)

 

503342_article_photo_CHbUdWa0_900x

FOTO: Krajinné ley lines obrazce – pták Českého krasu

 

Třetí obrazec jsem objevil v oblasti Českého Krasu a severních Brd. Kotýz vytváří spolu s dalšími pravěkými hradišti a místy dávného osídlení v okolí dva rovnostranné trojúhelníky o straně cca 9 km. První vytvoří Kotýz, keltské oppidum u Stradonic (viz Z Berouna kolem Staré řeky na keltské oppidum) a Svatý Jan pod Skalou (viz Trampskou stopou po Českém Krasu). Druhý trojúhelník vytvoří Kotýz, dále valy tzv. Šance mezi Skřípelí a Osovem a do třetice Otmíčská hora (hradiště z doby halštatské). To ale není všechno. Pokud z těchto dvou posledně jmenovaných míst zpustíme pravoúhlý rovnostranný trojúhelník, dostaneme se na Plešivec, což je magický vrchol v Brdech (viz článek Mystická hora v Brdech). Pokud tento trojúhelník zvětšíme prodloužením jeho odvěsen, dostaneme se jednak na Velíz na Berounsku, což je vrch, kde je doloženo keltské osídlení a později zde měl jedno ze svých důležitých sídel i kmen Vršovců. Analogickým způsobem směřuje druhá odvěsna na Píšťák u Řevnice, kde též bylo prehistorické hradiště v době kamenné i bronzové. (viz Přechod Hřebenů). A aby tomu nebylo málo, Pokud spojíme Velíz a Píšťák, na jedné linii mezi nimi uprostřed je hádejte co? Kotýz. Dostáváme tak velice zajímavý obrazec, který připomíná buď rybku skaláru a nebo ptáka (či snad dokonce letadlo?). Takže že by další možná archeoastronautická souvislost? (viz článek Ze Srbska přes Koněpruské jeskyně do Berouna

503342_article_photo_0QFaXRG0_600x

FOTO: Co to je na keltských statérech? Že by létající talíř?

Před časem jsem zde napsal článek: „Co to je na keltských statérech?“, kde jsem se zabýval zvláštním vyobrazením, které se vyskytuje na keltských mincích tzv. statérech, které byly nalezeny v 19. století na keltském oppidu u Stradonic. Nemůžu si pomoci, ale spíš mi to připomíná objekt typu létajícího talíře. Pod objektem jsou na víc podivné kroužky. Jen tak mimo hru mne také napadalo, že to vypadá tak, jako kdyby tam ten objekt dokonce pod sebou tvořil kruhy v obilí.

Prastará bitva neidentifikovaných létajících objektů?

V knize Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa, jsem nalezl následující zápis: „V lese za osadou Nová Ves, jsou velké jámy, kde kdysi prováděli své reje vodníci, čerti a světlíci. Jednou se mezi sebou nepohodli a svedli spolu velkou bitvu. Ďáblové při svém řádění nadělali obrovské jámy, v nichž své soky pohřbili. Do dnes se místu říká na Čertovce.“ Je to sice pověst, ale co když nám v sobě zanechala jakousi vzpomínku na prehistorickou bitvu, která se kdysi na Českobudějovicku odehrála? Zkusme se ponořit do myšlení středověkého člověka. Jak bychom nazvali to, čemu dnes říkáme UFO? Pokud by to bylo něco neznámého a pokud by z toho vycházel hluk nebo kouř, nejspíš bychom to považovali za čerta. Pokud bychom to spatřili v noci, tedy byli bychom svědky nevysvětlitelného světelného jevu, nazvali bychom to světlíky. A co ty vodníci? Copak i dnes nemáme jejich ufologickou podobu? Dnes se jim podle mého názoru říká USO – neidentifikovatelný mořský (nebo podvodní) objekt. Ovšem už byl kolikrát spatřen i v mnoha menších plochách jako třeba jezera či rybníky.

(Zdroj: Stejskal M.: Labyrintem tajemna, Paseka, Praha 1991, Po stopách záhadných bytostí v České kotlině, Došlo už na našem území k havárii UFO?)

Havárie ÜFO u Odrance

Možná havárie UFO na našem území se odehrála 11. července 1619 u Odrance u Žďáru nad Sázavou. Zde je část zprávy z č. 2, Pražských novin, vydaných dne 3. 1. 1897: Léta tohoto 1619, v úterý před svatým Vítem ve vsi Odranci, nedaleko Nového Města, v markrabství moravském, okolo nešporní hodiny, spatřen jest veliký a hrozný div na obloze nebeské, od mnohých lidí, tu blízkých i vzdálených, a to takový: Předně, ukázalo se neveliké mračno jako stůl a nebo mlejnské kolo, a v tom od některých ostřejšího zraku vidino divné přemítání, a jako vespolek se potýkání. Jiným zdálo se viděti nejprve jako nějaká vrata, a v nich veliký erb, s literárná psanými, kdoby uměl čísti, a to spatřil, byl by mohl přečísti, to zmizelo, a zase se zdálo krvavé kolo, a z toho kola vyšili tři krvaví kříži, sebou se jakoby šermoval potýkali, až zmizeli, Jiní pak kteří na horách byli na ten obláček patřili, viděli odtud dejm vycházeti, a jako střílení vojska velikého proti vojsku jinému, jiní slyšeli také jako lermo bubnování. Lid na polích zůstávající děsil se, až k zemi přepadal: někteří i k vojnám se měli, bojíce se aby jich“ (Zdroj: www.kpufo.cz , pobočka Žďár nad Sázavou, Lenková J., Šiška V.: Velká kniha záhad a tajemství., Regia, Praha 2001, Došlo už na našem území k havárii UFO?)

 

503342_article_photo_K2IKsCc0_900x

 

Pověst o věži zámku v Mníšku pod Brdy

Ačkoliv je zámek čtyřhranný, tak má pouze tři věže. Proč? Existuje pověst o tom, že se jednou přihnala obrovská vichřice, a to tak velká, že si sní vyšel na procházku i sám kníže pekel. Když letěl nad mníšeckým zámkem, popadl jednu z věží. Když byl nad příbramskou Svatou horou, tak tam zrovna zvonili klekání. Toho se čert lekl a sloup tam upustil přímo nad studánkou s léčivou vodou. Je to sice jen pověst. Ale kdo ví, co naši dávní předkové viděli letět, že si k tomu domyslili rovnou čerta. Dnes bychom tomu možná řekli UFO. (viz Pěší výlet přes Brdy)

 

503342_article_photo_cMGkuM60_900x

 

Jedna z pověstí, které se vztahují k zámku ve Škvorci říká: že v komíně starého zámku prý kdysi sídlil drak. Létal nad místními zahradami a za sebou nechával ohnivou stopu. nepřipomíná vám něco? Copak moderní letadla nedělají něco podobného? Ovšem nesmíme zapomenout, že tato pověst je jistě mnohem starší než vynález prvních letadel. A tak se ptám, zda náhodou místní lidé zde nespatřovali nějaký podivný neznámý létající objekt, jakému bychom dnes řekli UFO. A protože nevěděli, co to je a zřejmě to obdobně jako dnešní letadla vydávalo kouř či to zanechávalo kondenzační čáru, tak tomu zkrátka začali říkat „drak“. Co tomu říkáte, pane Dänikene? (viz Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991 a Pěší túra do „Záporna“)

Další pověsti o dracích

Ačkoliv předešlá pověst přímo vybízí k pozorování nějakého létajícího objektu zanechávajícího kondenzační čáru, podobných pověstí o dracích je plná celá Česká republika. Zabýval jsem se tím v článku „Draci jako pradávná pozorování UFO“. Ze svých toulek po Česku připomenu například draka koupajícího se v jezírku z pověsti ze Smečna – viz Pěší túra ze Slaného do Kladna nebo pověst o ohnivém drakovi, který přelétával přes kopec Přerovská hůra u Přerova nad Labem (viz Na kole podél Labe). Ale co mi připadá nejzajímavější, je to, že například dračí pověsti na Moravě vytvoří opět krajinný ley lines obrazec draka. (Viz „Draci jako pradávná pozorování UFO“)

 

503342_article_photo_oIjDl3q0_900x

A závěrem se ještě zmíním o seznamu pozorování UFO, kterou mají na svých webových stránkách http://www.projektzare.cz/seznamy-pozorovani-ufo záhadologičtí kolegové z Projektu Záře. Tam je do roku 1900 uvedeno asi čtrnáct nejrůznějších případů pozorování.

Takže jak je vidět, že i v historii Česka se vyskytují věci, které by se mohly zařadit mezi létající objekty. Otázkou je, co to před érou letadel se tady všude možně vůbec vyskytovalo.

 

Libor Čermák

LČ

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Osobní stránky Libora Čermáka: ODKAZ

Text: Blog Libora Čermáka na iDNES: ODKAZ (publikováno s laskavým svolením autora)

Zajimavosti.info

You must be logged in to post a comment Login