adminml

Libor Čermák: Co když může za doby ledové dosud neznámá planeta?

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Mauricio Antón – from Caitlin Sedwick (1 April 2008). „What Killed the Woolly Mammoth?“. PLoS Biology 6 (4): e99. DOI:10.1371/journal.pbio.0060099. CC-BY 2.5

 

V poslední době se roztrhl pytel s hypotetickými tělesy ve sluneční soustavě. Planeta „Tyché“, hvězda „Nemesis“, planeta „Devět“. Dovolil bych si teď navrhnout další hypotetickou planetu.

Další skrytá nebo dosud neobjevená obří planeta ve sluneční soustavě? Se svojí hypotézou jsem se inspiroval u hypotetické hvězdy Nemesis a i u té nové hypotetické planety „Devět“.

Hypotetickou planetu „Devět“ nedávno vypočítali Michael E. a Konstantin Batygin na základě podivně protáhlých oběžných drah těles objevených za Plutem. Věnoval jsem tomu článek http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492260 . Slunce by měla oběhnout cca jednou za 10-20 tisíc let. Teď se jen čeká, jestli bude skutečně objevena.

A co ta Nemesis? V roce 1984 si vědci všimli, že masové vymírání živočichů na Zemi dochází s víceméně pravidelnou periodou cca 26 milionů let. A tak přišli s hypotézou, že by příčinou toho mohl být nějaký velký vesmírný objekt například typu „hnědý případně červený trpaslík“, jenž by obíhal Slunce ve vzdálenosti cca 95 tisíc astronomických jednotek, což je cca 1,5 světelných let. V momentě, kdyby se tento objekt dostal do Oortova oblaku komet, byly by tím dráhy zde přítomných těles vychýleny směrem ke Slunci, což by mělo za následek i větší počet jejich srážek s vnitřními planetami. Že by za těch 26 milionů let mohla dosud neobjevená hvězda? Jenomže pokud se podíváme do historie naší planety, tak najdeme i další poměrně pravidelné periody. Zdroj: http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=384085

FOTO: Použitý graf: wikipedie

 

Co třeba taková maxima dob ledových? Pokud se podíváme do posledních cca 500 tisíc let, zjistíme, že se poměrně pravidelně střídají cca po 120 tisících letech (viz modrý pruh v grafu). A i v dřívějších dobách se tato perioda blíží některým z teplotních minimů, tedy maximům dob ledových. Jak doba ledová vzniká? Přesný mechanismus vzniku doby ledových je dosud nezodpovězen, ale předpokládá se, že za ně může sklon a tvar elipsy oběžné dráhy Země. Tato elipsa se prý v průběhu tisíciletí mění. Když je přibližně kruhová, jako teď, je doba meziledová. Když se ale začne protahovat, klesá celkové množství energie, které Země dostává od Slunce a o několik stupňů tak klesne i průměrná teplota.

A tak mne napadlo, co když za to pravidelné protahování oběžné dráhy naší planety také může nějaká dosud neobjevená obří planeta, která má také protáhlou dráhu a do svého největšího přiblížení Slunci se dostane cca jednou za těch 120 tisíc let? Dovolil bych si dokonce navrhnout její jméno. Planety mívají jména podle bohů nebo bohyň. Tak podle koho by se měla jmenovat planeta, přinášející chladnější podnebí? Takovou bohyni, kterou jsem nalezl je slovanská Morana. Mohlo by to být výstižné pojmenování pro hypotetickou planetu přinášející dobu ledovou? Domnívám se, že ano.

 

Libor Čermák

LČ

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Osobní stránky Libora Čermáka: ODKAZ

Text: Blog Libora Čermáka na iDNES: ODKAZ (publikováno s laskavým svolením autora)

Zajimavosti.info

You must be logged in to post a comment Login