adminml

KVANTOVÁ MECHANIKA JE MRTVÁ

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: Kvantová mechanika je mrtvá

To je divné tvrzení, když je kvantová mechanika základem počítače, na kterém zrovna píšete. Mrtvé je ale jen pravděpodobnostní chápání kvantové mechaniky s jejími superpozicemi, kolapsem vlnové funkce a podobnou duchařinou.

Vysvětlíme teď vše podrobněji, nicméně v zásadě tím myslíme, že je mrtvá kvantová mechanika ve své široce známé podobě s neurčitostí, v extrému s vlivem pozorujícího subjektu na realitu, se Schrödingerovou kočkou a dalšími tajemnostmi. Zapomeňte na ni. Místo ní nastoupila deterministická kvantová mechanika, kde má každá částice v podstatě přesnou polohu, přesnou rychlost a další vlastnosti také určité, pozorovatel v ní nemá žádnou podstatnou roli a Schrödingerova kočka nemůže být současně živá i mrtvá, když ji nevidíme.

Matematika staré neurčitostní kvantové mechaniky, její Schrödingerova vlnová funkce, přesto dává výsledky, které neuvěřitelně přesné odpovídají realitě. Proto funkce vašeho počítače nebo vašeho mobilu není ohrožena a můžete se na ni spolehnout. Věc je ale v tomto, že tyto přesné výsledky dává pouze pro velké soubory částic, milióny nebo miliardy. A pokud se zeptáte, jaké konkrétní vlastnosti, třeba polohu a rychlost má jedna částice, tato 90 let stará kvantová mechanika dává jen rozmazané výsledky. S tím je spojen i její problém s interpretací, tedy s jejím fyzikálním pochopením, s pochopením toho, co se tam vlastně děje. Klasická kvantová mechanika stále nenabízí žádnou opravdu dobrou intepretaci, což se projevuje tak, že jich vznikly desítky a stále vznikaj další. Prostě si neví rady, ve stylu Feynmanova prohlášení, že kvantové mechanice nerozumí nikdo. Fyzika jí tedy zatím opravdu nerozumí.

Určitě znáte již zmíněnou mýtickou Schrödingerovu, napůl mrtvou a napůl živou, kočku, která je v tomto neurčitém stavu do té doby, dokud otevřete krabici, ve které je zavřená a neuvidíme ji. To je představa původní pravděpodobnostní Kodaňské interpretace kvantové mechaniky, pokud důsledky kvantové mechaniky přeneseme do makrosvěta. Nicméně právě tato kočka je spíše demonstrace toho, že zákonitosti pravděpodobnostní kvantové mechaniky se v zásadě nedají přenášet z mikrosvěta do pro nás obvyklého makrosvěta (kromě speciálních stavů jako je např. supratekutost). Ale zároveň je to dobrá ilustrace toho, jak by se měly částice podle Kodaňské interpretace chovat v mikrosvětě. Skutečné řešení je prosté: kočka je pořád v určitém stavu, my to jen nevíme. To platí i o kvantových částicích.

Podle této zastaralé Kodaňské interpretace jsou (některé) vlastnosti individuálních částic neurčité, ať už jde o jejich polohu, rychlost, „rotaci“ (spin) nebo něco jiného. Dokonce se částice může údajně vyskytovat na mnoho místech současně, čemuž se říká superpozice. Ostatně i ona kočka je prý také v superpozici stavů živá-mrtvá. A mnoho vlastností částic může mít různé hodnoty současně. To je ale velmi prapodivné.

Aby byly tyto podivnosti, a tedy i neurčitost odstraněny, navrhl už v roce 1927 nositel Nobelovy ceny za fyziku Louis de Broglie první deterministickou interpretaci kvantové mechaniky tak, že navíc oproti Kodaňské interpretaci uvažoval tzv. pilotní vlnu, na které „plavou“ částice, jejichž pohyb je onou vlnou ovlivňován. Tato vlna je tak jemná, že ji přímo neregistrujeme a její vliv se právě projevuje jen jako neurčitost/rozmazanost vlastností částic, pakliže tuto vlnu do výpočtu nezahrneme. Je to jako byste třeba pouštěli z balkónu padáček a nevnímali, že fouká vítr, který může jeho pád ovlivnit. Pochopitelně bez započtení vlivu větru dostanete jen spoustu možných poloh, kam padáček může pod vlivem větru dopadnout. To je zjednodušeně představa kvantové superpozice polohy. Jestliže vítr zahrneme a víme přesně, jak fouká, žádná superpozice dopadu se nekoná, a můžeme místo dopadu určitě přesně.

Takže interpretace s pilotní vlnou určí (v metafoře) finální polohu padáčku velmi přesně, zatímco původní Kodaňské chápání dostane jen milióny různých poloh, které mohou být způsobeny různou sílou a různým směrem větru. Když ale s balkónu shodíme třeba milión padáčků, vypočte nám Kodaň velmi přesně rozložení všech možných dopadů.

Když je ale chápání s pilotní vlnou jasnější a dokonalejší, proč už dávno neovládla fyziku, zeptáte se. Věc je v tom, že Kodaňská interpretace má daleko jednodušší matematiku, jednak proto, že dává daleko méně informací, ale hlavně proto, že nemusí popisovat onu pilotní vlnu, která je velmi podivná. Tato vlna zřejmě umožňuje i vliv budoucnosti na současnost, působí tedy v prostoročase, a proto je pravděpodobně vícerozměrná. Také se vymyká teorii relativity, protože, zdá se, přenáší kvantovou provázanost, a to se děje nadsvětelnou rychlostí. V tuto chvíli pak neexistuje opravdu dobrý matematický model, který by i tuto pilotní vlnu popisoval. Obrovskou přednostní pilotní vlny zato ale je, že vysvětluje v podstatě všechny kvantové podivnosti zcela přirozeně. Neurčitost polohy je třeba podle ní jen zdánlivá, jak jsme ukázali na metafoře padáčku výše.

video //www.youtube.com/embed/WIyTZDHuarQ

Aby vaše představa byla co nejnázornější, podívejte se na předcházející video. Je to sice pouze metafora, neboť částice nejsou opravdu kapičky skákající na hladině a pilotní vlna není dvojrozměrná hladina kapaliny, ale i tak ono video velmi názorně zobrazuje, co se v kvantové mechanice skutečně děje. A jak říkají lidé, kteří na této představě pracují: Jaká je pravděpodobnost, že je pilotní vlna špatně, když vysvětluje přirozeně všechny zásadní podivnosti kvantové mechaniky, což žádná jiná z intepretací nedokáže? Spoléháme se přitom na Occamovu břitvu, která nám říká, že nejjednodušší řešení je s největší pravděpodobností to správné. Interpretace pilotní vlny nepotřebuje miliardy miliard paralelních vesmírů, které vznikají při všech miniaturních kvantových událostech jako Everettova mnohasvětová interpretace (i když vícerozměrnost Everett odhadl zřejmě dobře) a nepotřebuje ani podivné chování Schrödingerovy kočky nebo jinou rozmazanost.

Kodaňská kvantová mechanika se pak ukazuje jako pouze neúplný popis mikrosvěta, který nezahrnuje vliv pilotní vlny, což vytváří klamný dojem neurčitosti. Podobnou neurčitost získáme například, když se budeme snažit spočítat finální polohu bílé lodičky na tmavé vodě v takovém nasvícení, že lodička bude zářit a voda a její vlnky nebudou vidět. Také nebudeme chápat, proč se ta lodička tak podivně pohybuje. Na takové scéně se těleso, jakým je lodička, bude pohybovat také vlnově, i když vlnou není, což je vysvětlení další kvantové tajemnosti a to interference (vlnové skládání) jediné částice na dvou štěrbinách (jakož i část vysvětlení vlnově částicové duality vlna částic) Viz další video níže.

video //www.youtube.com/embed/x_tNzeouHC4

Dnešní situace trochu připomíná souboj Ptolemaiovy geocentrické sluneční soustavy, která dávala ve své době matematicky přesnější výsledky než Koperníkova představa sluneční soustavy se Sluncem ve středu. Koperník dlouho prohrával, protože byl méně přesný než Ptolemaios. Koperník zveřejnil svůj heliocentrismus už v roce 1543, ale přesné údaje k formulaci zákonů pohybů planet, včetně toho, že oběhy planet jsou eliptické, což výpočty značně zpřesňovalo, dodal až Kepler na základě měření Tychona de Brahe, ke kterým se plně dostal až Tycho zemřel. Tyto své zákony Kepler zveřejnil v roce 1609 a 1618, čímž se teprve stal heliocentrický model přesnější než Ptolemaiův geocentrický a prokázal tak, že tento model je nejen jednodušší, logičtější, ale i dokonalejší. Vše k logické dokonalosti dovedl následně v roce 1687 Isaac Newton svým odvozením pohybu planet z gravitačního zákona.

Ale po dlouho dobu byla geocentrická představa prostě přesnější a těžko překonatelná, i když byla tak trochu fyzikálním nesmyslem. Nebo ne přímo nesmyslem, ale pomocnou, fyzikálně nesprávnou, deformovanou představou. Dnes je situace v kvantové mechanice velice podobná jako před formulací Keplerových zákonů v astronomii. Stará pravděpodobnostní interpretace kvantové mechaniky je sice nesmyslná, ale jinak funguje matematicky velmi dobře. A kdo by se chtěl vzdát něčeho sice nesmyslného, co ale přes 90 let dobře funguje a na co je zvyklý, když přesnější matematický model zatím neexistuje, že?

Ale že i fyzici začínají brát deterministické chápání pilotní vlny jako dobrou možnost, ukazuje třeba i článek o pilotní vlně v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature. Většinou fyziků kritizovaný Albert Einstein za svůj odpor k pravděpodobnostnímu chápání kvantové mechaniky bude mít zřejmě nakonec zase pravdu se svou představou, že i kvantová mechanika musí být deterministická. I když i on prohlásil, že to přece nemůže být tak jednoduché, když slyšel o pilotní vlně. Ono to ale také tak jednoduché není, neboť ona pilotní vlna je velmi velmi podivná, jak jsme uvedli.

A máme-li se opřít i o další autority, pak nositel Nobelovy ceny za fyziku Murray Gell-Mann prohlásil, že Bohr se svou Kodaní „vymyl mozky celé generaci fyziků“ a také zastával pilotní vlnu. Podobně jako John Stewart Bell, autor proslulé Bellovy nerovnosti, kterou dokázal, že tzv. skryté proměnné, které podle Einsteina měly odstraňovat kvantovou neurčitost, nemohou být lokální, tedy působit na jednom místě. Ona samozřejmě pilotní vlna není částice, aby působila jen na jednom místě, tedy aby byla pouze lokální.

Kodaňská interpretace je něco, jako koukat na svět přes velmi jemnou mlhu. Velké objekty vidíme přesně, ale ty maličké se jeví jaksi rozmazané, i když ve skutečnosti rozmazané nejsou, jak ukazuje chápání pilotní vlny.

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Ing. Jan Fikáček (* 21. dubna 19** v Ostravě) je český filosof a popularizátor vědy, zabývající se především obecnými otázkami fyziky a virtuální reality.

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs/fet/ie-jan05-sac-19.pdf

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:

Zahady Zajímavá věda Kuriozity Skryta Hlavolamy Písničky Nové knihy Kreslene vtipy Komiksy Rychle sipy Stika Opticke klamy Cestování v čase Co kdo sbírá Burian Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Zpevak Finty Jak se vyrábí Svět z výšky Sport autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek Extra
Zajimavosti.info

You must be logged in to post a comment Login