adminml

AKTUALIZOVÁNO: Kdo zavraždil a zohavil účastníky Djatlovovy expedice?

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

Na-titulku

Našli je v zimě oblečené pouze do spodního prádla, rozeseté ve sněhu daleko od tábora. Ohořelé, zohavené. S rozmačkanými hrudníky, bez očí, bez jazyka… Jejich oděvy byly radioaktivní, ve fotoaparátu měli snímek postavy připomínající sněžného muže. Kdo zabil devět vysokoškoláků, kteří chtěli přenocovat pod uralskou Mrtvou horou?

V Sovětském svazu, ve Sverdlovské oblasti, v uralském průsmyku u tzv. Mrtvé hory (Cholat Sjachl – Холат Сяхыл) došlo v noci z 1.na 2. února 1959, k doposud neobjasněné tragické události. Za záhadných okolností zde zahynulo devět vysokoškoláků z Uralského polytechnického institutu, kteří se vydali na zimní turistickou výpravu do odlehlé divočiny.

P. S. Tento článek byl naposledy aktualizován v lednu 2017. Informace o nových skutečnostech, informace o nových teoriích (často i divokých: Slunce zapadalo jindy, Zahynula v oblasti Severního Uralu ještě jedna výprava?…) a ještě MNOHONÁSOBNĚ OBSÁHLEJŠÍ A KOMPLEXNĚJŠÍ SOUHRN VŠEHO PODSTATNÉHO I ŘADY DŮLEŽITÝCH ZAJÍMAVOSTÍ (například, jestli byly obě dívky panny…) si budete moci přečíst již brzy v připravované knize s názvem „KDO ZAVRAŽDIL ÚČASTNÍKY DJATLOVOVY EXPEDICE?“.

První publikace o tragédii Djatlovovy výpravy připravovaná v České republice má vyjít v nakladatelství XYZ-Albatros v únoru 2017. V knize budou upřesněny mnohé informace z tohoto článku: naleznete v ní například přesný rozpis cesty (včetně například popisu incidentu ve městě Serov a incidentu při cestě autobusem z Ivdelu na sever), info o zašívání stanu, přesný popis neobvyklé barvy těl obětí a zvláštních předmětů nalezených v kapsách mrtvých…

 

ČLENOVÉ VÝPRAVY

P. S Podrobné profily jednotlivých členů výpravy naleznete v připravované knize…

Všichni

Igor Alexejevič Djatlov (Игорь Алексеевич Дятлов), 23 let
Zinajda Alexejevna Kolmogorovová (Зинаида Алексеевна Колмогорова), 22 let
Ludmila Alexandrovna Dubininová (Людмила Александровна Дубинина), 20 let
Alexander Sergejevič Kolevatov (Александр Сергеевич Колеватов), 24 let
Rustem Vladimirovič Slobodin (Рустем Владимирович Слободин), 23 let
Georgij Alexejevič Krivonišenko (Георгий Алексеевич Кривонищенко), 23 let
Jurij Nikolajevič Dorošenko (Юрий Николаевич Дорошенко), 21 let
Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles (Николай Владимирович Тибо-Бриньоль), 23 let
Alexander Alexandrovič Zolotarev (Александр Александрович Золотарёв), 38 let

Z výpravy se kvůli opakovaným revmatickým potížím oddělil Jurij Jefimovič Judin (Юрий Ефимович Юдин), 21 let. Ten také jako jediný masakr přežil (zemřel 27. dubna 2013).

 

Vysněný cíl: Otorten – Místo, kam nechoď

Skupinu vedl zkušený horský vůdce a sportovec Igor Alexejevič Djatlov. S kamarády a kamarádkami (kteří už měli rovněž bohaté zkušenosti z pobytů v přírodě) se chtěl vydat do zatím neprozkoumané divočiny, projet desítky kilometrů na lyžích, přespávat v opuštěných trestaneckých chatách i na sněhu a nakonec vystoupat na uralskou horu Otorten (Отортен) – v překladu „Místo, kam nechoď“.

Byli všichni mladí (21 až 38 let), plní sil a nadšení. K „zakázanému“ vrcholu už ale nikdy nedošli.
Ve vysokohorském průsmyku u Mrtvé hory (Cholat Sjachl – Холат Сяхыл), kde účastníci výpravy 1. února 1959 večer rozbili svůj tábor (pravděpodobně neplánovaně, protože se zhoršilo počasí – původně chtěli asi dojít dál), došlo k doposud neobjasněné tragédii…

 

DJATLOVOVA VÝPRAVA, POPIS CESTY A ČASOVÁ OSA

P. S. Podrobné denní rozpisy naleznete v připravované knize…

Mapy: základní informativní mapka s velkými městy: ODKAZ, podrobná mapa severního Uralu (1:100 000): ODKAZ, mapa trasy Djatlovovy výpravy s vyznačenými tábořišti: ODKAZ

23. ledna 1959

Členové Djatlovovy výpravy se scházejí ve Sverdlovsku, usedají do vlaku a jedou na sever, nejprve do města Serov (Серов).

24. ledna 1959

Ráno přijíždí Djatlovova výprava vlakem do města Serov. V 18.30 nasedají členové Djatlovovy expedice znovu do vlaku a jedou ze Serova dál na sever, do města Ivdel (Ивдель). Do Ivdelu přijíždějí kolem půlnoci. Do rohu nádražní budovy pokládají na podlahu stan a na provizorní plátěné podlážce usínají.

25. ledna 1959

Ivdel, 5.30 ráno. Členové Djatlovovy a Blinovovy výpravy společně nasedají do autobusu GAZ-51 a cestuje dále na sever. Ve 14 hodin odpoledne přijíždí autobus do osady Vižaj (Вижай), poslední obydlené vesnice na severu Sverdlovské oblasti. Členové Djatlovovy výpravy vysedají, seznamují se s místními lidmi, kteří je ubytovávají ve srubu.

26. ledna 1959

Šťastná náhoda: z Vižaje míří ještě dále na sever, do prakticky liduprázdné oblasti bývalých gulagů, nákladní vůz GAZ-63 s otevřenou korbou. Členové výpravy se domlouvají s řidičem, ve 13.10 nasedají na korbu vozu a odjíždějí.

fggf

Mírně promrzlí členové expedice vysedají přibližně v 16.30 z otevřené korby nákladního vozu na místě s několika sruby uprostřed pustiny, označovaném jako 41 kvartal (41 квартал). Setkávají se s místními mladými pracovníky a ubytovávají se v jedné z chat s jedinou větší místností.

27. ledna 1959

Členové Djatlovovy výpravy si od rána povídají s pracovníky 41 kvartal a přijímají také nabídku bývalého litevského trestance Velikjavičuse (Великявичус), že jim ještě 24 kilometrů poveze zavazadla na saních tažených koněm. Na povoz čekají dlouho – až do 16 hodin odpoledne, kdy si v 41 kvartal konečně nasazují lyže a míří, již po svých, dál na sever.

016

FOTO: 27. ledna 1959. Djatlovova výprava v 41 kvartal vyfocená společně s místními lidmi (stojícími na schodech srubu).

 

 

 

shsdfh

Až v noci přijíždějí členové expedice do cíle: do opuštěného tzv. 2. Severního dolu (2-го Северного рудника). Nocležiště  v lesích daleko od civilizace a lidských sídel vypadá strašidelně, jde o místo s 20 – 25ti polorozpadlými prázdnými trestaneckými sruby, ze kterých má jen jediný vyhovující střechu. Vysokoškoláci se ubytovávají, rozdělávají oheň v peci, aby se zahřáli a do 3 hodin do rána si v těsné vyhřáté chatě vyprávějí vtipy, aby se v pochmurném místě rozveselili. Jurij Judin má revmatické potíže a jeho stav se povážlivě zhoršuje.

28. ledna 1959

Část výpravy se ráno vydává do okolí 2. Severního dolu hledat minerály. Hledači pokladů ale údajně nejsou příliš úspěšní. Nemocný Jurij Judin zjišťuje, že není schopen pokračovat dál. Loučí s proto výpravou, předává členům expedice část svého teplého oblečení a vrací se zpět.

P. S. Jurij Judin se později svěřuje novinářům, že potkali jednoho z místních lidí (Velikjavičus?) a ten celou výpravu před čímsi varoval.

02

FOTO: 28. ledna 1959. Členové výpravy se loučí s desátým členem expedice, Jurijem Jefimovičem Judinem (na snímku uprostřed), kterému na začátku cesty nebylo dobře, vrátil se do civilizace a jako jediný masakr přežil. Vlevo je vůdce výpravy, Igor Djatlov, vpravo Ludmila Alexandrovna Dubininová.

Výprava odchází z opuštěného 2. Severního dolu.

ghdd

fgghsg

Výprava vstupuje do údolí řeky Lozvy postupuje proti proudu po zasněženém ledě a fotí skalní útvary na březích.

nbxbb

FOTO: 28. ledna 1959

fgfg

FOTO: 28. ledna 1959

hdshsdh

sdfgshg

yyvc bsy

 

Je 17.30. Lozvu a okolní lesy zahaluje tma. Výprava opouští led a na břehu poprvé staví ve sněhu stan vytápěný malými závěsnými kamínky.

29. ledna 1959

Výprava se stále pohybuje převážně po zasněženém ledě a míří do hor. V dáli už všichni vyhlížejí majestátný Otorten.

gbf

gjff

FOTO: 29. ledna 1959

fgbxfb

FOTO: 29. ledna 1959

Během dne odbočují Djatlovci z řeky Lozvy doleva, na západ, do údolí řeky Auspija. Na březích řeky Auspija objevují členové výpravy kromě stop domorodých Mansijů i jejich tajuplné značky – zářezy na stromech. Jsou jimi uchváceni a dohadují se, co znamenají.

30. ledna 1959

V noci klesá teplota až na –26 stupňů Celsia. Výprava postupuje po břehu řeky Auspija – po ledě už kvůli ledové tříšti jít nelze. Účastníci expedice objevují další mansijské značky na kmenech stromů.

jhdgh

FOTO: 30. ledna 1959

04  dfgsdfsd1  sfgdgafg

Přibližně ve 14 hodin se členové výpravy zastavují na oběd. Vane silný jihozápadní vítr, obloha se zatahuje hustými mraky a dochází k prudkému poklesu tlaku vzduchu (?). Stopy mizí, výprava se dál prodírá panenským, 120 centimetrů hlubokým sněhem. Les s přibývajícími výškovými metry řídne a stále častěji se objevují pokroucené a deformované zakrslé břízy a borovice.

Večer si staví členové výpravy v zasněžené divočině znovu stan. Djatlovci se od rána trochu hádají a večer atmosféra ještě více houstne.

31. ledna 1959

Výprava se vydává na cestu kolem 10 hodin dopoledne. Opouští koryto řeky Auspija a stoupá hlubokým sněhem vzhůru. Putování je podle Djatlova a jeho zápisků v deníku velmi obtížné.

cfgjng

FOTO: 31. ledna 1959

xbbx

FOTO: 31. ledna 1959

dgaga

FOTO: 31. ledna 1959

Výprava se dostává na horní hranici lesa se zakrslými břízami a holou plání. Djatlov píše do deníku: „Vane silný, teplý západní vítr. Rychlost větru je jako rychlost proudění vzduchu při zdvihání letounu“.

fgjgh

Někteří členové výpravy se pravděpodobně snaží vystoupat až ke hřbetu průsmyku, možná až ke kótě 791,8 a vrací se zpět (?)

thstsh

Výprava vyhodnocuje situaci: blíží se večer a místo není vhodné pro tábořiště. V 16 hodin odpoledne proto všichni ostře odbočují (?) na jihozápad, znovu do lesa, do údolí řeky Auspiya. Výprava se brodí 1,22 m hlubokým sněhem.

Mapa1

V lese se připravují k přenocování a staví stan.

saasd

FOTO: 31. ledna 1959? Tato fotografie patří do série snímků „nejasného původu“. Možná je z podvečera 31. ledna 1959, možná je ale z některé z předchozích výprav.

fvasdf

FOTO: 31. ledna 1959? Tato fotografie patří do série snímků „nejasného původu“. Možná je z podvečera 31. ledna 1959, možná je ale z některé z předchozích výprav.

dfbfgb

FOTO: 31. ledna 1959? Tato fotografie patří do série snímků „nejasného původu“. Možná je z podvečera 31. ledna 1959, možná je ale z některé z předchozích výprav.

„Jsme unavení a vyčerpaní. Palivového dříví je málo… Jíme přímo ve stanu. Teplo. Je těžké si představit podobnou pohodu někde na hřebeni, při ostrém větru, asi sto kilometrů od obydlených oblastí,“ zapisuje Djatlov poslední slova do svého deníku – jde o poslední slova a poslední zápis ve všech denících (?). Další sled událostí už vyšetřovatelé skládají pouze na základě později nalezených fotografií a stop.

P. S. V kritický den, 1. února 1959, napsali členové výpravy údajně ještě několik řádků do vlastního ručně psaného humoristického časopisu Večerní Otorten (viz info níže – Večerní Otorten).

1. února 1959

Je ráno, Den D. Členové výpravy netuší, že jim zbývá jen necelých 24 hodin života. Všichni se v dobré náladě balí. Na místě nechávají část zásob (53 kg potravin, včetně například 11 kg cukru!), které si chtějí vyzvednout za několik dnů, až se budou vracet od hory Otorten, aby s sebou nemuseli nést tolik nákladu. Pozor: do sněhu u labazu zapichují také jeden pár lyží! ODKAZ

sdgsdfg

FOTO: 1. února 1959 ráno.

fghfg

FOTO: 1. února 1959 ráno.

Výprava opouští hranici lesa a stoupá do horského průsmyku, kde už je jen holá pláň. Počasí je špatné: za celý den se výpravě daří ujít směrem vzhůru jen přibližně 2 km.

06

FOTO: 1. února 1959

Vane silný vítr…

07

FOTO: 1. února 1959

V podvečer výprava buduje nouzový tábor na úbočí Mrtvé hory

683ae-0_607a0_e5a076cc_l5b15d

FOTO: Poslední podvečer, 1. února 1959. Členové výpravy vyhrabávají na úbočí Mrtvé hory díru ve sněhu a staví stan.

08

FOTO: 1. února 1959. Poslední snímek živých členů výpravy.

 

STAN

P. S. Podrobné info vztahující se ke stanu naleznete v připravované knize…

Členové výpravy večeří a začínají se ve stanu ukládat ke spánku. Údajně píší několik řádků do ručně psaného humoristického časopisu Večerní Otorten (viz info níže – Večerní Otorten), jediný dobře oblečený Thibeaux-Brignolles vychází ven močit a vrací se zpět (?). Knoflíky stanu jsou zapnuté, až na nejspodnější dva.

A pak… se děje něco podivného.

Co???

Co? Pravděpodobně „něco“ mimořádného, „něco“, co členy výpravy donutilo tábořiště v několika okamžicích opustit. A to i navzdory tomu, že byla noc, všude kolem ležel hluboký sníh a teploty se pohybovaly kolem -25 až -30 stupňů Celsia pod nulou.

?…

Ven vyrazila většina vysokoškoláků prakticky neoblečených, jen ve spodním prádle a v ponožkách. Opustit toto místo se snažili dokonce tak rychle, že zevnitř úmyslně rozřízli svůj stan a uprchli vzniklým otvorem ODKAZODKAZ.

10

FOTO: Rozřezaný stan. Zajímavé je, že kromě hlavního šikmého řezu našli vyšetřovatelé ve stěně stanu i několik dalších užších řezů.

sdfvsdf

Všechny dostupná fotografie stanu na svahu (fotografie vyšetřovatelů z roku 1959) naleznete zde: ODKAZ

Rekonstrukce místa nálezu stanu podle webu Uralllavina.jimdo.com: ODKAZ

P. S. Stan tvořily dva za sebou sepnuté stany PT4 ODKAZ.

 

STOPY

P. S. Podrobné info vztahující se ke stopám naleznete v připravované knize…

Uprchlíci postupovali nejprve chaoticky každý sám a poté již společně severovýchodním směrem, dolů z kopce, k hranici lesa.

P. S. Zvláštní je, že se údajně nepřesunovali dolů za sebou, ale „v rojnici“ ODKAZ, ODKAZ.

P. S. Existují i teorie, podle kterých šli členové výpravy dolů z kopce „normální chůzí“ (!), možná se dokonce drželi za ruce (podle analýzy rozestupu stop) a „šli jakoby na smrt“.

Všechny dostupná fotografie stop (fotografie vyšetřovatelů z roku 1959) naleznete zde: ODKAZ

Stopy

FOTO: Stopy Djatlovovy výpravy prchající dolů ze svahu, nalezené tři týdny po incidentu. P. S. Jde o zvětralé „negativy“ stop – končetinami stlačený sníh měl pevnější konzistenci než prašan okolo, který odvál vítr.

 

CEDR

P. S. Podrobné info vztahující se k cedru naleznete v připravované knize…

Několik set metrů od původního tábora našli komisaři pod mohutným cedrem ohniště (?) – podle dostupných fotografií spíše několik ohořelých větví – kde se nešťastníci v dalších hodinách pravděpodobně snažili ohřát (?) Na stromě byly do výšky pěti metrů urvané větve (což mohlo, ale nemuselo souviset s ohněm).

P. S. Existují i teorie, podle kterých rozdělal oheň někdo jiný než Djatlovci: Mansijové, trestanci, vojáci…

P. S. Existují teorie, podle kterých zapálil větve kulový blesk…

Všechny dostupná fotografie cedru (fotografie vyšetřovatelů z roku 1959) naleznete zde: ODKAZ, ODKAZ

asdfsadf

Cedr

FOTO: Cedr se zbytky ohniště (?)

13

FOTO: Cedr, do jehož koruny se uprchlíci snažili vylézt.

 

MRTVÍ POD CEDREM

P. S. Podrobné popisy všech mrtvých těl, oblečení, zvláštních předmětů v kapsách, zranění, umístění posmrtných skvrn, zbarvení pokožky… naleznete v připravované knize…

Pod stromem leželi ve sněhu první nalezení mrtví Georgij Alexejevič Krivonišenko a Jurij Nikolajevič Dorošenko, jen v poškozeném spodním prádle a bez obuvi. Byli částečně ohořelí (!) Krivonišenko měl mezi zuby kus svojí kůže z ruky. Kousky jeho kůže byly i na stromě a na odlámaných větvích. Dorošenko měl u úst pěnu. Oba měli extrémně tmavou barvu pokožky.

Georgij Alexejevič Krivonišenko ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

Jurij Nikolajevič Dorošenko (stejné fotografie) Vlasy na pravé straně hlavy spálené, uši a nos pokryté krví. Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

 

MRTVÍ NA PLÁNI

Další účastníky expedice hledali záchranáři nejprve marně. Našli je až za několik dní – také mrtvé – ve sněhu mezi cedrem a původním tábořištěm. Těla ležela uprostřed sněhové pláně ve vzdálenosti 300, 480 a 630 metrů od cedru (podrobná analýza plazení je např. zde ODKAZ) Trojice se pravděpodobně snažila dostat zpět ke svým věcem, ale zemřela podchlazením.

Byl to Igor Alexejevič Djatlov – vůdce výpravy ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, Ležel na zádech, v ruce svíral březovou větev. Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

Rustem Vladimirovič Slobodin ODKAZ, ODKAZ, (měl v lebce 6ti centimetrovou prasklinu ODKAZ, která ale podle lékařů nezpůsobila okamžitou smrt). Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

Zinajda Alexejevna Kolmogorovová ODKAZ. Ležela na břiše, jako jediná schoulená s rukama u hrudi. U jejího těla našli pátrači krev. Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

 

MRTVÍ V POTOCE

Další čtyři mrtvé objevili komisaři až za dva měsíce (5. května 1959), 75 metrů od cedru, pod vysokou vrstvou sněhu, v potoce. Komisaři našli nejprve podestýlku – do obdélníku nalámané větve a chvojí (16 jedlových větví, 1 březová větev). Podestýlka byla zřejmě součástí záhrabu ve sněhu (ve kterém mohlo být tepleji). P. S. Podestýlka měla poměrně malou plochu, stavitelé na ní ale pravděpodobně nehodlali ležet, ale jen sedět na bobku, přitisknuti k sobě a přečkat několik hodin (do rozednění?).

Všechny dostupná fotografie podestýlky a pravděpodobného záhrabu (fotografie vyšetřovatelů z roku 1959) naleznete zde: ODKAZ

Pak objevili komisaři v blízkosti podestýlky i mrtvé.

Také poslední nalezení mrtví měli na sobě části oděvů, které patřily předcházejícím zemřelým. Jejich těla byla nejvíce zohavena. Někteří měli podivně rozdrcené hrudníky, neměli oči a jedné mrtvé chyběl i jazyk!

Ludmila Alexandrovna Dubininová ležela v potoce, s hlavou zabořenou do malého vodopádu ODKAZ, ODKAZ, ODKAZODKAZ. Měla rozdrcený hrudník a rozsáhlá vnitřní zranění, neměla oči a v její ústní dutině chyběl jazyk. Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

Lyžařský instruktor Alexander Alexandrovič Zolotarev měl rozdrcený hrudník, rozsáhlá vnitřní zranění, otevřenou ránu na hlavě a chyběly mu také oční bulvy ODKAZ (mrtvola dole), ODKAZ. Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles ODKAZ, ODKAZ (údajně vpravo) měl rozdrcenou lebku ODKAZ. Pitevní zpráva podle webu Hibinaud (rusky): ODKAZ

Alexander Sergejevič Kolevatov ODKAZ (údajně nahoře) byl podle komisařů údajně zraněn jen lehce a zemřel na podchlazení poslední ze všech, podle některých zdrojů dokonce možná až 2. února 1959 odpoledne…

 

Svlékání mrtvých – kdo měl na sobě čí oblečení? – plus časová osa

Podle oblečení, které přeživší odebrali mrtvým, aby se alespoň trochu zahřáli, lze sestavit přibližnou časouvou osu, jak členové Djatlovovy výpravy postupně umírali…

P. S. Podrobné info o svlékání mrtvých naleznete v připravované knize…

 

VYŠETŘOVÁNÍ

P. S. Podrobné info o vyšetřování včetně detailnách popisů jednotlivých dnů naleznete v připravované knize…

Bylo zpočátku zmatené a chaotické. Djatlovovu výpravu nejprve hledali jen přátelé. Teprve později se zapojila strážní služba, milicionáři… Hlavní vyšetřovatel byl během pátrání z vyšších míst odvolán a nahradil ho nový hlavní vyšetřovatel (Lev Nikitich Ivanov).

12. února 1959:

Djatlovova výprava se měla vrátit do města Vižaj a ohlásit svůj návrat – poslat telegram do Sverdlovsku – vedení sportovního klubu UPI. Skupina se z Vižaje neohlásila a telegram do Sverdlovsku neposlala.

15. února 1959…

16. a 17. února 1959…

18. února 1959…

19. února 1959…

20. února 1959…

21. února 1959…

22. února 1959…

Vrtulníky

23. února 1959…

24. února 1959…

25. února 1959…

26. února 1959 – Den zásadního objevu

P. S. Podrobné info o vyšetřování včetně detailnách popisů jednotlivých dnů naleznete v připravované knize…

Vyšetřovatelé-u-stanu

original10

1. března 1959…

2. března 1959…

Labaz-a-lyže-01

 

3. března 1959…

5. března 1959…

8. a 9. března 1959…

31. března 1959:

Dochází k nejpodivnější události během pátrání…

P. S. Detailní popis jednotlivých dnů naleznete v připravované knize…

3. dubna 1959…

5. května 1959…

P. S. Detailní popis jednotlivých dnů naleznete v připravované knize…

 

Oficiální závěr vyšetřovatelů:

Lékaře nejvíce překvapila těla Dubininové a Zolotareva s podivně rozdrcenými hrudníky (zlomená žebra) bez modřin a podlitin na kůži…

Oficiální výsledky vyšetřování:

– 6 členů výpravy zemřelo na podchlazení, 3 po smrtelných zraněních

– Zranění nemohla být způsobena člověkem. Síla, která působila na členy výpravy byla příliš velká, ale nebyly poškozeny měkké tkáně

– Mrtví zemřeli 6 až 8 hodin po požití posledního jídla.

– Na místě byly nalezeny jen stopy členů výpravy a nikoho jiného

– Stopy ukázaly, že členové Djatlovovy výpravy opustili tábořiště z vlastního podnětu a to pěšky

– Podle provedené analýzy vláken byl stan rozřezán zevnitř

– Forenzní radiační testy prokázaly zvýšenou přítomnost radiace na některých oděvech

Podle komisařů zabila vysokoškoláky v blízkosti Mrtvé hory neznámá „spontánní síla, kterou nebyli schopni překonat“.

Výsledky vyšetřování si údajně osobně vyžádal i tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov. A… došlo k téměř klasickému selhání: část spisů a možná i fotografií se ztratila (zmizel originál Djatlovova deníku, kresby vyslýchaných Mansijů, ručně psaný časopis Večerní Otorten, list papíru s textem o sněžném muži…).

 

Dozvuky vyšetřování…

P. S. Dozvuky vyšetřování naleznete v připravované knize…

 

ZAJÍMAVÉ PŘEDMĚTY NALEZENÉ NA MÍSTECH ČINU

P. S. Podrobné info o zajímavých předmětech na místech činu naleznete v připravované knize…

Radioaktivní oděvy…

Dvě baterky…

Rozřezaná a údajně roztřepená bambusová hůla (lyžařská hůlka)…

Jeden nebo dva páry lyží navíc…

Hůlka

 

A NYNÍ TO NEJZÁSADNĚJŠÍ: PROČ VYSOKOŠKOLÁCI ZEMŘELI? Zde jsou některé teorie:

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

ELIÁŠŮV OHEŇ, BLESKY, KULOVÉ BLESKY, PLAZMA… Djatlovova skupina se utábořila přímo na místě budoucího silného elektrického výboje (výbojů). Tvar údolí a rozmístění špičatých skal na hřebenech, údajně velké množství železa v podloží, sněhová bouře a přítomnost nabitých elektrických částic v ovzduší… To vše mohlo nejprve způsobit zjevení tzv. Eliášova ohně ODKAZ, klasických blesků ODKAZ, kulových blesků ODKAZ, plazmového výboje ODKAZ

P. S. Všimněte si „lesa“ lyžařských hůlek kolem stanu na snímcích z posledního podvečera: na holém svahu mohly nechtěně fungovat jako „hromosvody“- bleskosvody.

683ae-0_607a0_e5a076cc_l5b15d

JAK MOHL INCIDENT S ELEKTRICKÝMI VÝBOJI VYPADAT: U stanu (přímo ve stanu?) se zjevila sršící a praskající „ohnivá“ koule. Vyděšení členové výpravy rozřízli plátno, vyběhli ven a začali prchat dolů po svahu. Zářící objekt ale zareagoval na jejich pohyb a „vydal“ se za nimi. Krivoniščenko a Dorošenko dole v údolí v hrůze vylezli na cedr, ostatní se rozprchli do lesa. Koule se vznesla do koruny stromu, spálila a zažehla několik větví a shodila lezce dolů (nebo zůstali ve větvích až do úplného promrznutí a spadli dolů sami). Následovala další děsivá honička s ohnivou koulí a zbylými živými členy výpravy…

Teorii elektrického výboje a kulového blesku… podporuje i poslední snímek ve fotoaparátu Djatlovovy výpravy, na kterém je možná vidět právě „svítící létající koule“:

33

FOTO: Fotografie č.33. Poslední fotografie ve fotoaparátu i s okraji a perforací. Kromě jiného je na ní zajímavý  například půlkruhový černý okraj vlevo (obdobný je zřejmě i vpravo) – snímek je jakoby vyfocený z tunelu nebo z tubusu. Podle jedné z teorií se snažil fotograf zachytit vzdálené dění skrz dalekohled – nepovedlo se mu ale zaostřit.

Ožehlé a žárem zdeformované (?) stromy a kosodřevina v okolí tábořiště a cedru (foto ze současnosti): ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ. Článek o údajně ožehlých a teplem zdeformovaných stromech najdete zde: ODKAZ (rusky).

Info o plazmoidu: ODKAZ

Co hovoří proti: Teorie elektrického výboje vysvětluje mnohé. Problematické je ale například ožehnutí Georgije Alexejeviče Krivoniščenka a Jurije Nikolajeviče Dorošenka. Udajně byli popáleni „klasicky“, ožehnutí kulovým bleskem, plazmoidem… vypadá jinak (?) Proti teorii elektrického výboje hovoří nález vysvícené baterky u stop na svahu. Někdo z výpravy ji při úprku ze stanu vzal s sebou a rozsvítil. Proč by si ji ale bral, když venku svítila světla? Proti teorii elektrického výboje hovoří také pravděpodobné několikeré střídání chvil smrtelného nebezpečí a relativního klidu dole v údolí (kdy si přeživší postupně oblékali šaty mrtvých). Létala by i v těchto chvílích koule stále kolem nich? Nevysvětleno také zůstává větší množství řezů v plášti stanu a údajně žluté nebo hnědé zabarvení těl obětí (pokud připustíme, že chybějící oči tří mrtvých“vyplavila“ voda v potoce a jazyk Ludmily Alexandrovny Dubininové sežralo nějaké zvíře).

 

VOJENSKÝ TEST TAJNÉ ZBRANĚ…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

15

 

ÚTOK DOMORODCŮ…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

sdfgsdf

 

ÚTOK SNĚŽNÉHO MUŽE – ALMASE…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

05

 

STRACH Z LAVINY, NÁSLEDNÁ ZTRÁTA ORIENTACE A UMRZNUTÍ

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

Hledání-těl

Hledání-těll

 

INFRAZVUK…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

Zlatá baba

 

UFO, MIMOZEMSKÁ NÁVŠĚVA…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

 

PŮSOBENÍ DOPOSUD NEPOPSANÝCH PŘÍRODNÍCH SIL…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

 

ÚTOK TRESTANCŮ Z GULAGU

ÚTOK PYTLÁKŮ…

ÚTOK HLEDAČŮ DRAHÝCH KOVŮ…

NEPOVEDENÁ LOVECKÁ VÝPRAVA SOVĚTSKÝCH PAPALÁŠŮ

ODNESENÍ NĚKOLIKA ČLENŮ VÝPRAVY SILNÝM VĚTREM…

NÁHLÝ ÚBYTEK KYSLÍKU V DANÉ OBLASTI…

OTRAVA VÝPARY Z KAMÍNEK…

EXPLOZE PARNÍCH KAMÍNEK

ÚNIK (NOUZOVÉ VYPUŠTĚNÍ) PALIVA Z LETADLA LETÍCÍHO NAD MRTVOU HOROU…

NEHODA PŘI TESTU VODÍKOVÉHO PALIVA

PÁD A EXPLOZE AMERICKÉHO ŠPIONÁŽNÍHO BALÓNU

SOUBOJ ŠPIONŮ…

POLITICKÉ TŘENICE…

MILOSTNÉ PLETKY.

atd

Pravděpodobně vyznívá možná kombinace některých teorií. Například TEORIE ELEKTRICKÉHO VÝBOJE… a TEORIE NAPADENÍ ZVÍŘETEM…

P. S. Podrobné info o každé z teorií naleznete v připravované knize…

 

DENÍKY…

P. S. Podrobné info o všech nalezených denících, včetně jejich překladů do češtiny naleznete v připravované knize…

Existují nejasnosti ohledně zápisků z výpravy. Existují skeny všech deníků? Existují zápisy z kritického dne, 1. února 1959? (pokud vezmeme v úvahu všeobecně uváděný údaj, že studenti zemřeli 2. února 1959 ráno?

Zde jsou odkazy na skeny a přepis deníku Zinajdy Kolmogorovové: ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ (poslední zápis je z 30. ledna 1959 ODKAZ).

Zde jsou odkazy na skeny a přepis deníku Ludmily Dubininové: ODKAZ, ODKAZ (poslední zápis je z 28. ledna 1959?)

Zde je odkaz na sken zápisků Rustema Slobodina (jde většinou jen o technické, nedatované údaje) ODKAZ

z

deník

FOTO: Poslední zápis v deníku Zinajdy Alexejevny Kolmogorovové.

A ještě to nejdůležitější: zde jsou odkazy na skeny policejních přepisů hlavního deníku výpravy (deníku Igora Alexejeviče Djatlova): ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ.

dj

Deník si psal údajně i Alexander Sergejevič Kolevatov. Tento deník se ale nenašel (?) Podle některých zdrojů ho prý ale držela jeho mrtvola v potoce v ruce ODKAZ.

Zde je odkaz na forum o písemnostech z Djatlovovy výpravy (rusky): ODKAZ

 

VEČERNÍ OTORTEN (nazývaný také BOJOVÝ LIST)

P. S. Překlad Večerního Otortenu naleznete v připravované knize…

Členové Djatlovovy výpravy si údajně psali rukou vlastní časopis Večerní Otorten. Jeho první a zároveň poslední číslo má být z 1. února 1959 (tedy z kritického dne, ze kterého už neexistují žádné zápisky v denících!) Originál Večerního Otortenu se ale během vyšetřování ztratil a existuje jen jeho přepis: ODKAZ (z webu Hibinaud)…

 

LIST PAPÍRU S TEXTEM O SNĚŽNÉM MUŽI

Vyšetřovatelé údajně nalezli ve stanu (u stanu?) list papíru vytržený z Djatlovova deníku s textem: „Těď už víme, že sněžný muž existuje“. Tento list papíru se ale ztratil během vyšetřování…

 

FOTOAPARÁTY? VE SNÍMCÍCH PANUJE TOTÁLNÍ CHAOS

P. S. Podrobné info o fotoaparátech, filmech a snímcích naleznete v připravované knize…

Podle oficiálních záznamů našli vyšetřovatelé ve stanu 3 fotoaparáty a celkem 15 filmů (6 filmů se snímky a 9 filmů prázdných – nenaexponovaných).

Ale! Zolotarevova mrtvola měla v údolí na krku také foťák.

P. S. Podle aktuálních dostupných informací (2016) mohli členové výpravy fotit až s 6ti fotoaparáty a vyšetřovatelé prý našli celkem 18 filmů (údaj o 18ti filmech koluje od roku 2012 na ruských internetových forech a odtajnila ho prý dcera vyšetřovatele Lva Ivanova)…

dgbxgbsfdh  vbybyb

Rozbor oficiálně nalezených fotografií:

P. S. Podrobný rozbor nalezených fotografií naleznete v připravované knize…

Zřejmě nejaktivnějším fotografem výpravy byl Georgij Alexejevič Krivonišenko  ODKAZ

Existuje také 17 snímků z fotoaparátu Nikolaje Vladimiroviče Thibeaux-Brignollese ODKAZ

Několik fotografií pořídil se svým fotoaparátem Rustem Vladimirovič Slobodin ODKAZ

Komu patřil fotoaparát, ve kterém byl nafocen tento film není zcela jasné. Pravděpodobně jde o film z fotoaparátu Igora Alexejeviče Djatlova ODKAZ

Další těžko přiřaditelné fotografie jsou zde: ODKAZ

Největší záhadou ve spojitosti s fotoaparáty je otázka, jestli něco vyfotil i Alexander Alexandrovič Zolotarev. Zolotarevova mrtvola má totiž na snímcích záchranářů jeden z foťáků zavěšený kolem krku! ODKAZ

 

SOUČASNÉ TV DOKUMENTY A FILMY

Je jich celá řada…

Dokument TV History (v polštině):

Tragédií Djatlovovy výpravy se nechali inspirovat tvůrci filmu Záhada Hory mrtvých (2013) ODKAZ U kritiků i diváků ale snímek propadl:

P. S. Podrobný rozbor filmu i počítačové hry Kholat naleznete v připravované knize…

 

SOUČASNOST

Místo neštěstí na mapě Google: ODKAZ

Takto vypadá místo činu na současné fotografii: ODKAZ Náčrtek tužkou ukazuje na oblast v údolí, kam členové výpravy uprchli.

Foto cedru s ulámanými větvemi, tak jak ho vyfotili vyšetřovatelé v roce 1959, a foto cedru dnes ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ. Takto vypadá údolí s cedrem vyfotografované zespodu (cedr je vlevo v lese, nahoře na obzoru je průsmyk, ze kterého členové výpravy běželi dolů) ODKAZ.

Místo činu vyfotografované z údolí: ODKAZ

Bizarně vyhlížející skalní špice v blízkosti posledního tábořiště: ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ, zvětralé kamenné řady jihozápadně od posledního tábořiště: ODKAZ.

 

Současná videa z místa činu:

Zimní záběry:

Místo, kde stál stan:

Cedr a okolí:

Bez sněhu:

Pláň pod stanem:

Místo záhrabu a potok:

Horní hranice lesa se na místě neštěstí od roku 1959 do současnosti posunula (kvůli globálnímu oteplování?): stromy zde nyní rostou i ve vyšší nadmořské výšce.

P. S. V lednu 2016 našli poblíž Djatlovova průsmyku dalšího mrtvého – u hory Моттевчахль v blízkosti řeky Сульпа na hranici mezi Sverdlovskou oblastí a republikou Koma. Obě místa ale dělí několik desítek kilometrů a mrtvý muž, podivín Oleg – přezdívaný Lidojed, podle všeho umrzl a s případem devíti mrtvých vysokoškoláků z roku 1959 měl jen málo společného (Olega nicméně tajemství Djatlovova průsmyku fascinovalo a navštěvoval ho).

Podrobné info o poněkud krkolomném vyšetřování Olegovy smrti (včetně zkazek o obživlém mrtvém i uprchlém sexuálním deviantovi…) naleznete zde: ODKAZ

 

NOVÉ FOTOGRAFIE LÉTAJÍCÍCH OHNIVĆH KOULÍ! (?)

P. S. Podrobný rozbor nových fotografií naleznete v připravované knize…

01

02afa

 

MOŽNÉ ZDROJE PRO DALŠÍ PÁTRÁNÍ

Mimořádně podrobný a detailní rozbor případu na stránkách Murders.ru (v ruštině): ODKAZ

Obsáhlá fotogalerie na stránkách Fotki.yandex.ru: ODKAZ

Podrobný popis cesty, zranění, teorií a především takřka všechny dostupné fotografie na webu Dyatlov-pass.com ODKAZ (anglicky).

Souhrn událostí a teorií na Wikipedii: ODKAZ

Forum o Djatlovově výpravě na webu Pereval1959.forum24.ru (rusky) ODKAZ

Forum o písemnostech z Djatlovovy výpravy na webu Taina.li (rusky): ODKAZ

Nejživější česká diskuze o Djatlovově výpravě je aktuálně na blogu Itthmi.blog.cz ODKAZ

atd

 

Nejčastější omyly novodobých badatelů:

Poslední zápis z Djatlovova deníku je z podvečera 31. ledna 1959 (kdy ještě skupina prožívala večer v relativní pohodě v lese)! Z kritického dne 1. února 1959 (a samozřejmě ani z rána 2. února 1959) už žádné zápisky v denících neexistují (?). Řada webů ale mylně přiřazuje zápisky z Djatlovova deníku, z podvečera v lese 31. ledna, právě ke kritickému podvečeru 1. února.

„Hluboká rokle“ neexistuje. Údolí je relativně mělké a není v něm kam spadnout.

 

ZÁVĚREČNÉ POSTŘEHY…

P. S. Závěrečné shrnutí naleznete v připravované knize…

xbfb

MNOHONÁSOBNĚ OBSÁHLEJŠÍ A KOMPLEXNĚJŠÍ SOUHRN VŠEHO PODSTATNÉHO I ŘADY DŮLEŽITÝCH ZAJÍMAVOSTÍ si budete moci přečíst již brzy v připravované knize s názvem „KDO ZAVRAŽDIL ÚČASTNÍKY DJATLOVOVY EXPEDICE?“.

První publikace o tragédii Djatlovovy výpravy připravovaná v České republice má vyjít v nakladatelství XYZ-Albatros v únoru 2017…

Martin Lavay

 

Reklama:

You must be logged in to post a comment Login