adminml

JAKÉ IQ MÁ BŮH A JAKÉ VESMÍR (Zajímavá věda)

Decrease Font Size Increase Font Size Text Size Print This Page

FOTO: Ilustrační foto

 

Jan Fikáček: Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

Pochybuje někdo, kdo bere boha v klasickém pojetí vážně, že má bůh vědomí? Asi ne, bůh přece na nás myslí, chrání nás? Kromě absolutní lásky musí mít pak také absolutní vědomí.

Podívejme se trochu na to, co je to vědomí. Nepotřebujeme jej přesně definovat, i když zhruba si jej určit můžeme. Je to vlastně nejpřesnější obraz okolního světa v naší hlavě. Obraz nejostřejší. Vědomí si můžeme v metafoře představit třeba takto: Představme si, že máme nějaké ty dioptrie do dálky a nemáme brýle a koukáme kolem sebe. Na blízko vidíme v pohodě a reagujeme dobře, ale nemůžeme reagovat dostatečně z předstihem, když se k nám něco blíží. Chybí nám trochu větší přehled. Chybí nám ostrý obraz s dostatečným množstvím informací, je to jako naše podvědomí.

Tenhle příměr bychom si mohli ještě lépe převést do roviny času. V prostoru může i myš vidět do dálky a tak předpovídat útok kočky třeba 50 metrů vzdálené, ale horší je to s jejím viděním do budoucnosti. Past, která je kousek od ní, nepochopí, nevidí budoucnost. Nevidí, co se stane. Ale člověk, který tu past nastražil, dokáže onu budoucnost vidět do velké dálky a dokonce i měnit. Kdyby toho nebyl schopen, neudělal by tu past, nepředstavil by si, když ještě není vymyšlená, jak bude v budoucnu fungovat. Tohle ostré vidění, třeba právě do budoucnosti, je metafora našeho vědomí.

Tady ale vidíme, že náš mozek dělá vlastně modely okolního světa a s těmito modely umí ve vědomí provádět jasné myšlenkové operace a proto umí v určitých omezených obrysech předpovídat budoucnost. Nepředpoví sice osud jednotlivce, do kterého zasahuje obrovské množství různých faktorů, jež jsou pro nás nepostihnutelné, ale třeba to, že když budeme pořád kouřit, že dostaneme rakovinu, odhadneme docela slušně.

Podstatou vědomí a celého mozku jsou tedy modely okolního světa, ve vědomí pak nejjasnější. Zvířata mají také takové modely, ale ne tak věrné, ne natolik propracované, ne tak rozsáhlé, ne vidící do vzdálenější budoucnosti, ne vidící více souvislostí.

Jenže jde-li o představy o okolním světě, o jeho modely, musí být tyto modely daleko, daleko jednodušší než okolní svět. Svět, který známe, tu už byl miliardy let a my z něho poznali jen kousíček a to ještě plytce. Musíme dlouho zkoumat okolní svět, ze kterého musíme přenést množství dat (představte si třeba složitost modelů předpovídajících počasí), než vytvoříme v poměru k přírodě velmi plytký model. Na obrovské množství dat naše vědomí nestačí a musí si pomáhat počítači…. které vědomí nemají. Přesto jsou počítače schopny „chápat“ souvislosti jako člověk a daleko lépe než člověk. Viz třeba počítač Watson firmy IBM. Ono naše vědomí se umí najednou zaměřit jen na maličký kousíček reality, jen na pár věci v jednom okamžiku. To tisíce procesorů superpočítačů má daleko větší záběr než náš procesor jeden, naše úžina vědomí.

Jenže pořád jak člověk, tak jeho počítače mají jen nepatrný zlomek informací o okolním světě. Pořád objevujeme nové a nové věci a tento pokrok v získávání informací navíc exponenciálně roste. A pořád je co poznávat, což také dokumentuje naši obrovskou neznalost. Naše znalosti jsou stále jen zrnko písku na břehu oceánu. Porovnejme třeba naši ubohou znalost vesmíru se skutečností. Existují stovky miliard galaxií a v každé stovky miliard planet, o nichž nevíme naprosto nic.

 

Problém je v tom, že jak člověk, tak počítače jsou lokální, omezení na jedno malé místo, maličký bod ve vesmíru, Zemi. Podobně jsou omezeni i v čase. Člověk by musel být všudypřítomný a přítomný v každém okamžiku času, aby měl dokonalé informace a mohl předpovídat všechny procesy ve vesmíru. Počítač by svými procesory musel zastavět celý svět a být věčný a odedávna.

Jenže jeho lokální způsob zpracování informací, včetně lidského vědomí, jsou tím blokem, tou slabinou, která brání v vševědoucnosti. Ano, vědomí je to, co nám dalo převahu nad zvířaty, ale je to zároveň naše nepřekonatelná slabost tváří v tvář vesmíru, stejně jako naše časově omezená existence (pár miliónů let). Vesmír má například daleko větší fantazii než my, už proto, že stvořil a stále tvoří neuvěřitelné vesmírné objekty, před 200 miliard galaxií, život atd. Jenže vesmír není onen model, není onen odraz vesmíru, tedy nemá vědomí, neboť je samotným vesmírem.

Můžeme si všudypřítomnost představit tak, že ony procesory počítačů pokryjí celý vesmír….. a pak to bude dokonalá vševědoucnost. Jenže to už se stalo. Atomy nebo spíše elementární částice jsou ty „procesory“, které jsou všude. Musíme k tomu přidat ještě super-struny, které kvantovou provázaností vytvářejí náš prostor a čas. Ano, je to příroda, která je všudypřítomná, tedy i vševědoucí, jen nemá vědomí, protože každé vědomí je konec vševědoucnosti, konec všudypřítomnosti. Každý přenos informace, pokud se přenáší do něčeho lokálního, nevšudypřítomného, je totiž ztráta informací, jejich deformace a zpoždění, jak nám říkají zákony kybernetiky.

Bůh těžko bude tak omezený, aby měl vědomí, emoce, lásku, která je v lidském světě vlastně tou největší diskriminací, protože si vyberme jednoho partnera a ostatní ignorujeme. Jenže bůh bez vědomí a lásky vůbec není bůh. Bůh je mrtev. Vědomí je přece stále to naše nejlepší, protože emoce mají i ta nejhloupější zvířata. „Bůh“ má opravdu úžasné „IQ“, ví všechno, vše, co se děje ovládá, jen to už není bůh, ale je to vesmír. Až budeme vědět trochu víc, a uvidíme, že náš vesmír je jen zrnko, budeme ono „vše“ nazývat třeba multi-vesmírem. Stále je to ale ona hmota, která je vševědoucí, díky tomu, že vědomí nemá, proto může být vším a být všude, být všemohoucí, protože vše stvořila.

Samozřejmě otázku věřících, co bylo třeba před velkým třeskem, vznikem vesmíru, můžeme hodit do koše. To není žádný argument proti velkému třesku, protože stejnou otázku lze položit i o bohu. Co bylo před bohem? Když se odpoví, že bůh je věčný (asi jako V.I.Lenin), stejně lze odpovědět, že multivesmír je věčný.

Vypadá to, že vesmír má to nejvyšší IQ, pak jsme my (po řadě asi miliónů druhů mimozemšťanů) a nakonec naivní představa boha, jež má IQ nižší než člověk, protože existuje jen uvnitř lidských hlav, uvnitř lidského IQ a bere si z něj jen kousek. Bůh je něco jako avatar v počítačové hře našeho vědomí.

Blog Jana Fikáčka na iDNES: ODKAZ

 

Jan Fikáček

Ing. Jan Fikáček (* 21. dubna 19** v Ostravě) je český filosof a popularizátor vědy, zabývající se především obecnými otázkami fyziky a virtuální reality.

Životopis

Narodil se 21. dubna 19** v Ostravě. Zde vystudoval Chemickou průmyslovku a poté interdisciplinární obor Systémové inženýrství na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské (VŠB).

Po studiích působil rok jako 3. tavič vysoké pece a pak 2 roky na Ekonomické fakultě VŠB jako aspirant (studium CSc.). Pak se přestěhoval do Prahy, kde působil na Ústředním dopravním institutu (ke konci jako vedoucí katedry řízení), což byla vzdělávací organizace Ministerstva dopravy a spojů. Od roku 1988 do roku 2001 vyučoval na Universitě Karlově, konkrétně na Matematicko-fyzikální fakultě a zejména pak na Přírodovědecké fakultě UK, externě na FAMU, AVU a Filosofické fakultě UK.

V následujících dvou letech působil v soukromé sféře v oblasti IT vzdělávání a digitální fotografie. Poté se přestěhoval do zahraničí, kde byl zpočátku na rodičovské dovolené a poté pracoval 6 let v oblasti evropské počítačové bezpečnosti. Kratší dobu působil jako evropský expert pro „Future and emerging technologies“, zejména pro rozšířenou a smíšenou realitu. Nyní pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Intelektuální život

Od mládí se intenzivně zajímal o sci-fi, fyziku a filosofii fyziky. Ve 13 letech navštěvoval kurz kvantové fyziky a kvantové chemie na VŠB a věnoval se soukromému studiu na rozhraní fyziky a filosofie. Zúčastňoval se, počínaje základní školou, různých olympiád a uspěl zejména v matematických. Navštěvoval městský Klub mladých matematiků v Ostravě.

Studia

Vystudoval Chemickou průmyslovku v Ostravě, obor chemická technologie. Poté nastoupil na studium interdisciplinárního obor Systémové inženýrství (kybernetika, počítače, ekonomika, teorie řízení, teorie systémů) na Ekonomické fakultě VŠB. Od rektora získal individuální studijní plán. Největší vliv na něj po dobu studií měl obor obecná teorie systémů, hraničící s filosofií.

Po ukončení studia a po roční dělnické praxi pracoval dva roky na téže fakultě jako aspirant (1983-1984). V této době zpracovával program na analýzu ekonomických ukazatelů a soukromě, částečně úspěšně, modeloval průchod kvantových částic dvěma štěrbinami a samo-interferenci této částice. V rámci této práce navrhl experiment poukazující nerozlišitelnost náhodných a pseudonáhodných čísel.

Akademická sféra

V roce 1985 nastoupil na katedru řízení Ústředního dopravního institutu, kde se věnoval exaktním metodám řízení, počínajícímu rozvoji výpočetní techniky (počítač SM 3-20) a obecné teorii systémů. Sepsal několik učebních textů, z nich stěžejní byl text Obecná teorie systémů. Z politických důvodů (připravoval např. text Krize socialismu) odešel v roce 1988 na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde učil filosofii fyziky a matematiky.

Přes 10 let působil následně na Přírodovědecké fakultě UK, kde učil zpočátku teorii systémů. Po přechodu z Katedry demografie a geodemografie na Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky začal vyučovat výpočetní techniku, zejména právě se rozvíjející Internet (rok 1995). Byl administrátorem unixového SGI serveru. V roce 1997 poprvé začal přednášet semestrální kurz „Filosofie virtuální reality“, který byl otevřený jak pro celou Karlovu universitu, tak pro všechny vysoké školy v ČR. Byl to také zřejmě první internetový vysokoškolský kurz v ČR. V rámci tohoto kurzu prezentoval vlastní filosofickou koncepci zvanou infinitní relativně fraktální strukturální fenomenologie a její aplikace do teoretické fyziky (viz např. „Technologie výroby času„), psychologie (přednáška „Byl jsem Franzem Kafkou“), sociologie a fyziologie (viz „Technologie výroby Boha„), atd. Populární nástin zmíněné tzv. totální fenomenologie lze najít v textu „Technologie výroby skutečnosti“ nebo ve specificky zaměřeném konferenčním textu „Skutečnost jako přirozená virtuální realita“ (viz publikace a reference).

Mensa

Některé ze zmíněných přednášek, jako například „Naučte svého psa kvantovou mechaniku“, byly původně vytvořeny jako popularizační přednášky společnosti Mensa ČR, spolku lidí s IQ nad 130, jehož byl předsedou v letech 1991 až 1997. Zároveň reprezentoval národní Mensu jako člen Mezinárodního výboru ředitelů (IBD) Mensy International a byl členem Mezinárodní rady (IGC) světové Mensy. V té době také založil a vedl Einsteinovu společnost, což byla společnost lidí s IQ nad 150. Poměrně aktivně vystupoval v médiích, televizích, rádiích a publikoval články v časopisech. V letech 1991-96 založil a organizoval soutěže pro geniální dívky Miss Mensa a Miss Einstein (dívky s IQ nad 150), od roku 1996 do roku 2001 pak realizoval soutěž Miss Internet, kde intelektuální schopnosti soutěžících tvořily většinu kritérií výběru vítězek. Partnery této soutěže byly firmy IBM, Microsoft, Seznam.cz, CK Fischer, Czechoslovak models, Autocont atd.

V roce 2000 pracoval jako kreativec v projektu vědecko-vzdělávacího centra E-area. V rámci tohoto projektu prezentoval již zmíněnou filosofickou koncepci inspirovanou virtuální realitou a to třeba také v RIBA – Royal Institute of British Architects v Londýně nebo v rámci Fóra 2000 na Pražském hradě v sekci „Globalizace a cyberhumanismus“. Navrhl a spolurealizoval virtuální model speciální teorie relativity, který byl za podpory společnosti Silicon Graphics Incorporation a projektu Praha – Evropské město kultury 2000 prezentován poradenské společnosti Andersen consulting.

V letech 2001 a 2002 pracoval v soukromém sektoru, zpracovával Státní informační politiku pro vzdělávání jako zaměstnanec European Institute for IT Education a poté krátce pracoval v oblasti digitální fotografie jako zaměstnanec Institutu digitální fotografie Ondřeje Neffa.

Působení v zahraničí (2003-dosud)

Po přestěhování do Belgie se v letech 2003-2006 velmi věnoval digitální fotografii, zejména tzv. High dynamic range fotografii (HDR) a byl pionýrem tzv. reflexní HDR fotografie. V roce 2004 měl výstavu fotografií „ČR ve stylu Franze Kafky“, která byla součástí oficiální prezentace ČR u příležitosti vstupu do EU. Další výstava, pod záštitou komisaře Špidly a Českého stálého zastoupení při EU, byla u příležitosti Českého předsednictví EU, v hlavní budově Evropské komiseBerlaymontu. V roce 2008 pak připravil putovní výstavu po eurocentrech České repubiky pod názvem „Tak trochu jiný Brusel“, iniciovanou Úřadem vlády ČR. V roce 2004 prezentoval svou koncepci počítačem podporované empatie(CAE) z roku 1997 na fóru evropských expertů. V roce 2005 pracoval jako evropský expert pro smíšenou a rozšířenou realitu v rámci výzvy Budoucí a vznikající technologie 6. Rámcového programu. Od roku 2007 působil 6 let jako evropský expert pro počítačovou bezpečnost a obecnou bezpečnost. V současnosti pracuje v oblasti podpory vědy, vzdělávání a zaměstnanosti.

Od roku 2012 znovu oživuje svou činnost v oblasti filosofie fyziky a filosofie. Tato témata v populární formě zveřejňuje na své blogu (iDnes) a zakládá na Facebooku skupinu Filosofie (Metafyzická systemologie). K dispozici je např. videozáznam jedné z jeho přednášek s názvem „Je čas pouhá iluze?“ ze srpna 2016.

Zájmy

Vždy aktivně sportoval, v mládí (17-18 let) se závodně věnoval silniční cyklistice, stejně pak několik let od roku 1997. V období let 1988 až 1995 se věnoval dálkovým běhům (nejlepší čas v maratónu 2:45:01).

Publikace (není-li uveden autor, je autorem JF)

Kolektiv : Přehled hlavních ekonomických ukazatelů pro řízení VHJ, VŠB Ostrava, 1984

Kolektiv : Ekonomické hry a základní oblasti jejich využití, VŠB Ostrava, 1986

Fikáček J., Skýva L.: Základy aplikací mikropočítačů v dopravě, ÚDI Praha, 1986

Obecná teorie systémů, ÚDI Praha, 1987

Co je to systém a systémový přístup, PřF UK Praha, 1987

Slovník nejpoužívanějších systémových pojmů, ÚDI Praha, 1987

Observaciones sobre questiones filosoficas de la direction,ÚDI Praha, 1987

Obecná teorie systémů dnes, In Sborník 19.konference o systémovém inženýrství, DT ČSVTS Praha, 1987

Introduction breve en la teoria de sistemas, ÚDI Praha, 1988

Systémové vlastnosti v dopravě, ÚDI Praha, 1988

Iděntifikácija i děfinicija sistěmy, In sborník mezinárodního demografického postgraduálu, PřF UK Praha, 1989

Moderní programové vybavení pro řízení I – Textové procesory, ÚDI Praha, 1989 (WordStar)

Moderní programové vybavení pro řízení II – Databáze, ÚDI Praha, 1989 (dBase II)

Asnovy sistěmnovo padchoda, In Měždunarodnaja letňaja škola děmografiji i demogeografiji, PřF UK Praha, 1989

Textový editor Text602, Smile, Praha 1990

Technologie výroby Boha, Smile, Praha 1991

Naučte svého psa kvantovou mechaniku, Smile, Praha 1992

Technologie výroby Boha, Technický magazín, č.4, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Superperpetuum mobile podle pana Fikáčka, č.10, ročník 36, Praha 1993, ISSN 0322-8355

Editor D (manuál programátorského editoru pro UNIX), Daněk software, Hodonín 1994

Rádio, televize a co dál? Virtuální realita, Ekonom, č. 41, ročník XXXVIII, Praha 1994, ISSN 1210-0714

Proč chytří lidé dělají takové hlouposti?, Ekonom, č. 52, ročník XXXX, Praha 1996, ISSN 1210-0714

Úvod do Internetu a WWW, Karolinum, Praha 1998, 69. str. ISBN 8071845329.

Manuál ISŠU I.etapy SIPVZ (ISŠU – informační systém školení učitelů, SIPVZ – státní informační politika ve vzdělávání), MŠMT, Praha 2002

Jan Fikaček – fotografický profil s HDR fotografiemi, Digital Photographer, č. 6, Kijev 2006, registracia KB č. 10903, podpisnoj inděx 91153

HDR fotografie Zazděná řeka a Zábradlí Evropské komise, DIGI foto, č. 3, Brno 2007, ISSN 1801-0873

Dinant Aerial View by Jan Fikacek (dvoustránková HDR fotografie), Digital Photo, č. 105, Peterborough (UK) 2008, ISSN 1460-6801

Jan Fikacek – Portfolio Tchéque (fotografický profil s celostránkovými HDR fotografiemi), Phot’Art International, č.15, Armentiéres (France) 2009, ISSN 1950-9928

Photo de la semaine – SurReal in the Berlaymont: HDR photo „Two metal organisms from deep, eating the Earth“ by Jan Fikáček, Commission en direct, č. 509, Communautés européennes (c) 2009, ISSN 1830-5598

SurReal Europe – Photo exhibition by Jan Fikáček, Art in the Commission Buildings 2005-2010, European Union (c) 2010, Bruxelles, ISBN 978-92-79-15212-2, doi: 10.2798/11176

Belgické fotografie Jana Fikáčka (fotografický profil s 12 celostránkovými HDR fotografiemi), revue Prostor, 3. a 4. číslo XXX. ročníku, Praha 2012, ISSN 0862-7045

Budeme otroci umělé inteligence?, Nevšední svět, 9.3.2017

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu?, Nevšední svět, 3.4.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Objective Source E-Learning (OSEL), ISSN 1214-6307, 10.5.2017

Cestující metra jako kvantové vakuum, Nevšední svět, 15.5.2017

Teorie všeho jako filosofie mrtvá už při narození, Nevšední svět, 23.6.2017

Jsme mrchožrouti nekonečna, Nevšední svět, 3.8.2017

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa, Prima ZOOM magazín, 15.8.2017

Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice, ERGOT, ISSN 2533-7564, 3.9.2017

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Fikáček

Osobní blog věnovaný fyzice a filosofii: http://fikacek.blog.idnes.cz/

Přednáška „Je čas pouhou iluzí?“ (11.8.2016): https://www.youtube.com/watch?v=nyMOuaa7hF0

Starší filosofické texty: http://www.fikacek.cz/categ-filosofie.html

Osobní facebooková stránka: https://www.facebook.com/jan.fikacek

Profil na LindeIn: https://be.linkedin.com/in/jan-fikacek-1845563

Rozhovor v časopise Mensa: http://casopis.mensa.cz/rozhovory/exmensan_jan_fikacek.html

Svobodová H.: Exmensan Jan Fikáček, časopis Mensa, č. 3, ročník XV, Praha 2007, ISSN 1211-8877

Facebooková skupina Filosofie (Metafyzická systemologie): https://www.facebook.com/groups/235413043298265/

Přednáška Technologie výroby boha: http://www.fikacek.cz/buh.pdf

Výběr fotografií: https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/lide/7929/fotografie/?razeni%5Bpoint_count%5D=2

Výběr fotografií: https://www.facebook.com/jan.fikacek/media_set?set=a.119398308095387.7981.100000756559389&type=3

http://www.digineff.cz/art/tvorba/051125nejlepsi.html

fotografická výstava Tak trochu jiný Brusel http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tak-trochu-jiny-brusel

http://www.fikacek.cz/bxl2004/JanFikacekA4.pdf

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7516

http://mobil.idnes.cz/tiskova-zprava-finale-miss-internet-v-primem-prenosu-pdr-/mob_tech.aspx?c=981129_0003910_mob_aktuality

http://www.e-area.cz/main.html

https://cordis.europa.eu/pub/ist/docs/fet/ie-jan05-sac-19.pdf

 

Klikněte si na rubriku, do které se chcete podívat:


Záhady

UFO

Duchové

Yetti, bigfoot

Pterosauři

Djatlov

Vodní příšery

Tasmánský tygr

Ještěři

Kruhy v obilí

HUM

Cestování v čase

Zajímavá věda

Optické klamy

Písničky

Burian

Hlavolamy

Novinky

Můžete se ponořit ještě hlouběji do archivu:


Kuriozity
Skryta 
Komiksy

Rychlé šípy

Štika

Co
Kreslene vtipy 
Co
Svět z výšky Legendární reklamy Děs, běs, katastrofy tipy Finty Jak se vyrábí Zpevak autotrpaslici Zajímavosti o Chorvatsku Skládání bankovek 
Marže

Povídky

Extra

A třeba i ještě hlouběji, kde jsou skryté rubriky Zahady.info:


Skutečná pravda

Eugenika

Svět bez lidí

Chemtrails

Islám

Šifra

Luiz Antonio

Sprostí klasikové
Sex

Zahady.info
Zahady.info

Zahady.info: Záhady, zajímavosti, věda, historie, dobrodružství…

You must be logged in to post a comment Login